Světový den misií – Misijní neděle 23. října 2022

Světový den misií (Misijní neděle) byl vyhlášen v roce 1926 papežem Piem XI. Při bohoslužbách na celém světě, i z nejchudších oblastí, se každou předposlední neděli v říjnu plní světový fond solidarity Papežského misijního díla šíření víry. Všechny sbírky tohoto dne putují na projekty, jimiž se podporuje šíření Božího slova až do těch nejzapadlejších koutů zeměkoule.

Údaje pro odeslání sbírek na šíření víry: číslo účtu 72540444/2700, VS – 10 Podpora základní světové misijní činnosti Církve, Misijní neděle.  Za Vaše dary a modlitby ze srdce děkujeme!

Motto letošní Misijní neděle zní: “Budete mými svědky” (Sk1,8)

Ve svém poselství papež František mimo jiné píše: V letošním roce je pro nás tento den příležitostí, abychom si připomněli několik
významných výročí pro život církve a její poslání. Je to 400. výročí založení Kongregace de Propaganda Fide (dnes nese název Kongregace pro evangelizaci národů) a 200. výročí Díla šíření víry, které spolu s Dílem dětí a Dílem sv. Petra apoštola bylo před sto lety uznáno za dílo „papežské“.

Duch Svatý, který vede univerzální církev, inspiruje k mimořádnému poslání i prosté lidi. Tak tomu bylo v případě francouzské dívky, Pauline Jaricot, která přesně před 200 lety založila Sdružení pro šíření víry.

Na tomto místě připomenu i francouzského biskupa Charlese de Forbin-Jansona, který založil „Dílo dětí“, aby šířil misie mezi dětmi s mottem: „Děti evangelizují děti, děti se modlí za děti, děti pomáhají dětem na celém světě“. Myslím také na paní Jeanne Bigardovou, která založila „Dílo sv. Petra apoštola“ na podporu seminaristů a kněží v misijních zemích. Tato tři misijní díla byla uznána jako „papežská“ právě před sto lety. A právě z inspirace a pod vedením Ducha Svatého bl. Paolo Manna, který se narodil před sto lety, založil současnou „Papežskou misijní unii“, aby oživil a povzbudil misijního ducha mezi kněžími, řeholníky a řeholnicemi a v celém Božím lidu. Zmiňuji tato čtyři papežská díla kvůli jejich velkým historickým zásluhám a zvu vás, abyste se spolu s nimi v tomto mimořádném roce radovali a děkovali za aktivity, které proběhly na podporu evangelizační misie jak v univerzální církvi, tak v místních církvích. Přeji si, aby místní církve našly v těchto dílech pevný nástroj pro oživení misijního ducha Božího lidu.

Celé Poselství papeže Františka naleznete zde

Národní ředitel Papežských misijní děl v ČR k ve svém Dopise k Misijní neděli mimo jiné píše:

Za modlitby a veškerou podporu papežských misií Vám upřímně děkuji. Z fondu Papežského misijního díla šíření víry v České republice jsme v letošním roce pomohli chudým lidem v Zambii, Bangladéši, Indii, na Srí Lance, Paraguay a Papui Nové Guinei částkou skoro 17 milionů korun. V těchto zemích podporujeme katechisty, místní křesťanská rádia, stavby a opravy kostelů, řeholních domů a kaplí. Pomáháme lidem zlepšovat životní podmínky, vzdělávat se a více poznávat Boha. Podáváme pomocnou ruku všem potřebným.

Papež František, jak na sebe prozradil v Poselství k letošní Misijní neděli, má velký sen. Sen o misijní církvi a o novém období misijní činnosti křesťanských komunit podle Mojžíšovy prosby za Boží lid: „Kéž by Hospodin udělal z celého národa proroky“ (Nm 11,29)!
Pomozme tento jeho sen uvádět ve skutečnost a buďme všichni tím, čím už díky křtu jsme: Pánovi proroci, svědci, misionáři! Přinášejme svědectví v síle Ducha Svatého až na konec země.

Celý Dopis národního ředitele Papežských misijních v ČR k Misijní neděli najdete zde

Plakát k Misijní neděli ke stažení: plakat_A4_MN_2022_web

Pro přípravu na letošní Misijní neděli jsme připravili Novénu, kterou můžete využít i při Misijním mostu modlitby v předvečer Světového dne misií 22. října 2022.

Novéna před Misijní nedělí je stažení zde: Novéna k Misijní neděli

Náměty ke slavení Misijní neděle s komentářem k přinášení obětních darů zde

 

Malí misionáři se připravují na Světový den misií a prožívají celý misijní měsíc říjen pomocí Kalendáře pro děti Misijní říjen 2022. Ten je ke stažení zde

Chcete-li poradit s misijní výzdobou kostela na Misijní neděli, sledujte naše facebookové stránky, kde v příspěvcích najdete spoustu inspirace na Facebooku Papežských misijních děl

Modlitba papeže Františka za světové misie

Nebeský otče, když Tvůj Syn, náš Pán Ježíš Kristus, vstal z mrtvých,
odevzdal svým učedníkům důležité poslání:
„Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky.“
Připomínáš nám, že mocí křtu máme účast na misijním poslání Církve
a neseme za ni odpovědnost. Dej nám dary Ducha Svatého,
abychom s odvahou a rozhodností svědčili o evangeliu.
Poslání, které svěřil Ježíš Kristus své Církvi, není ještě završené,
proto Tě prosíme o nové myšlenky a účinné formy,
jak přinášet do dnešního světa život a světlo.
Pomoz nám, aby všechny národy zakusily spasitelnou lásku
a milosrdenství Ježíše Krista,
který s Tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků.
Amen.

Modlitba zakladatelky Papežského misijního díla šíření víry Pauline Jaricot

Pane, Ty mě vítáš u svého stolu, protože jsem Tvé dítě.
Skrze Eucharistii proměň moji slabost v Tvoji sílu,
moji malost v Tvoji velikost, moji prchlivost v Tvoji mírnost,
moji zlobu v Tvoji svatost, moji bezvýznamnost v Tvé Božství,
moji hloupost, temnotu a nevědomost v Tvoji moudrost, světlo a pravdu.
Spoléhám se na Tebe a vítám Tě ve svém nitru.
Naplň mě, prosím, svou přítomností. Děkuji Ti. Amen.

Přejeme Vám požehnané a radostné prožití misijního měsíce října!

Dopis národního ředitele Papežských misijních děl k Misijní neděli 24. 10. 2022

Milí přátelé misií,

příští neděli budeme slavit jako každý rok Světový den misií, Misijní neděli. Téma „Budete mými svědky“(Sk 1,8) zvolil Svatý otec s naléhavostí dnešní doby, abychom v duchu těchto slov žili misijní rozměr ve vlastní církvi, ve svém okolí, ale také s Církví celosvětovou.

V letošním roce je pro nás tento den příležitostí, abychom si připomněli několik významných výročí. Je to 400. výročí založení Kongregace de Propaganda Fide, dnes nese název Kongregace pro evangelizaci národů, a 200. výročí Díla šíření víry, které spolu s Dílem dětí a Dílem sv. Petra apoštola bylo před sto lety uznáno za dílo „papežské“.

Duch Svatý dovede inspirovat k mimořádnému poslání kohokoli i prosté lidi. Tak to bylo i v případě Pauline Jaricot, která přesně před 200 lety založila Sdružení pro šíření víry. Její blahořečení jsme oslavili letos v květnu ve francouzském Lyonu. Navzdory těžkým zdravotním podmínkám odpověděla na Boží volání tím, že vytvořila modlitební síť a sbírku na misie, aby se tak věřící mohli aktivně účastnit misie „až na konec země“. Z tohoto geniálního nápadu vznikl Světový den misií. Ten slavíme každým rokem a sbírka z každého společenství je určena pro všeobecný fond tohoto díla, díky kterému papež podporuje misijní aktivity.

Za modlitby a veškerou podporu papežských misií Vám upřímně děkuji. Z fondu Papežského misijního díla šíření víry v České republice jsme v letošním roce pomohli chudým lidem v Zambii, Bangladéši, Indii, na Srí Lance, Paraguay a Papui Nové Guinei částkou skoro 17 milionů korun. V těchto zemích podporujeme katechisty, místní křesťanská rádia, stavby a opravy kostelů, řeholních domů a kaplí. Pomáháme lidem zlepšovat životní podmínky, vzdělávat se a více poznávat Boha. Podáváme pomocnou ruku všem potřebným.

Papež František, jak na sebe prozradil v Poselství k letošní Misijní neděli, má velký sen. Sen o misijní církvi a o novém období misijní činnosti křesťanských komunit podle Mojžíšovy prosby za Boží lid: „Kéž by Hospodin udělal z celého národa proroky“ (Nm 11,29)! Pomozme tento jeho sen uvádět ve skutečnost a buďme všichni tím, čím už díky křtu jsme: Pánovi proroci, svědci, misionáři! Přinášejme svědectví v síle Ducha Svatého až na konec země.

Za Vaši snahu být misionářem ve svém okolí a štědrost při misijní sbírce Vám děkuje a ze srdce Vám i Vašim blízkým žehná

jáhen Leoš Halbrštát

národní ředitel

Papežských misijních děl v České republice

Dary na Misijní neděli můžete zasílat na číslo 72 540 444/2700, VS 10.

Děkujeme!

Dopis NR k MN_2022 u

„Budete mými svědky“ (Sk 1,8)

Milé sestry, milí bratři,
tato slova pronesl zmrtvýchvstalý Ježíš ke svým učedníkům těsně před svým nanebevstoupením, jak líčí Skutky apoštolů: „Ale až na vás sestoupí Duch Svatý, dostanete moc a budete mými svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku a Samařsku, ano až na konec země“ (Sk 1,8). Právě tato slova jsou tématem Světového dne misií v roce 2022, který nám jako vždy pobízí, abychom žili tento misijní rozměr vlastní církvi.
V letošním roce je pro nás tento den příležitostí, abychom si připomněli několik významných výročí pro život církve a její poslání. Je to 400. výročí založení Kongregace de Propaganda Fide (dnes nese název Kongregace pro evangelizaci národů) a 200. výročí Díla šíření víry, které spolu s Dílem dětí a Dílem sv. Petra apoštola bylo před sto lety uznáno za dílo „papežské“.

Zastavme se u tří klíčových výpovědí, které vyjadřují tři základní pilíře života a poslání učedníků: „Budete mými svědky“, „až na konec země“ a „dostanete moc Ducha Svatého“.

1. „Budete mými svědky“ – Všichni křesťané jsou povoláni, aby svědčili o Kristu

Tato výpověď tvoří střed a jádro učení, které Ježíš předává učedníkům, když je posílá do světa. Všichni učedníci se mají stát Ježíšovými svědky díky milosti Ducha Svatého, kterou obdrží. Budou jimi ustanoveni skrze milost, ať půjdou kamkoli, ať budou kdekoli. Kristus je první, kdo byl poslán jako Otcův misionář (srov. Jan 20,21) a jako takový je jeho „svědek hodný víry“ (srov. Zj 1,5). Stejně tak je povolán každý křesťan, aby svědčil o Kristu. Církev, společenství Kristových učedníků, nemá jiné poslání než hlásat světu evangelium, vydávat svědectví Kristu. Identitou církve je evangelizace. Když se společně znovu do hloubky zamyslíme nad textem, najdeme několik stále aktuálních aspektů poslání, kterým Kristus pověřil své učedníky: „Budete mými svědky.“ Množné číslo klade důraz na komunitní a církevní povahu misijního povolání učedníků. Každý pokřtěný je povolán k misii v církvi a je poslaný církví. Misie je proto společnou, nikoli individuální záležitostí, probíhá ve spojení se společenstvím církve, nikoli z vlastní iniciativy. Pokud z určitých velice specifických okolností vykonává evangelizační poslání sám, má a musí tak činit vždy ve spojení s církví, která ho vyslala. Jak učí sv. Pavel VI. apoštolské exhortaci Evangelii nuntiandi, která je mi tak blízká: „Evangelizace není nikdy pro nikoho jen osobní, izolovanou činností,
naopak, je to činnost hluboce církevní. Jestliže tedy i ten úplně neznámý hlasatel evangelia, katecheta nebo duchovní pastýř káže radostnou zvěst, třeba i na tom nejodlehlejším místě, jestliže tam shromažďuje svou malou obec nebo udílí svátosti, i kdyby tam byl jen on sám, i v takovém případě je zcela jistě jeho činnost svázána s evangelizační činností celé církve, a to nejen institucionálními pouty, nýbrž
i neviditelnými svazky, jež koření v Boží milosti.
Ne náhodou posílá Ježíš své učedníky ve dvojicích; svědectví křesťanů o Kristu má především komunitární charakter. Proto je velice důležitá přítomnost komunity, byť malé, která misii provádí.

Učedníci jsou vyzýváni, aby prožívali svůj osobní život v misijním duchu: Ježíš je poslal do světa nejen proto, aby se misii věnovali, ale především aby byli misií, kterou jim Pán svěřil. Aby nejen vydávali svědectví, ale především aby byli Kristovými svědky. Jak říká apoštol Pavel velice působivými slovy: „Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na našem těle“ (2 Kor 4,10). Podstatou misie je svědčit o Kristu, tedy o jeho životě, utrpení, smrti a zmrtvýchvstání z lásky k Otci a k lidstvu. Není náhodou, že apoštolové hledali náhradníka za Jidáše mezi těmi, kdo byli svědky Pánova zmrtvýchvstání (srov. Sk 1,22). Musíme svědčit o Kristu, a to zmrtvýchvstalém, a o jeho život se máme podělit s ostatními. Kristovi misionáři nejsou posláni proto, aby hlásali sebe, aby ukázali své přesvědčivé vlastnosti a schopnosti nebo manažerské vlohy. Naopak, mají tu velikou čest přinášet Krista slovem i skutkem, zvěstovat všem radostnou zvěst o jeho spáse s radostí a upřímností jako první apoštolové.

Ve své podstatě je proto skutečným svědkem „mučedník“, ten, kdo dává pro Krista život, odpovídá na dar, kterým Kristus daroval sebe sama. „Základní motivací k evangelizaci je Ježíšova láska, kterou jsme přijali, zkušenost, že jsme byli spaseni, jež nás vede k tomu, abychom ho milovali stále více.“ Nakonec, co se týče křesťanského svědectví, zůstávají stále v platnosti slova sv. Pavla VI.: „Dnešní člověk raději naslouchá svědkům, kteří něco dokazují činy, než učitelům, kteří to vykládají slovy, a učitelům naslouchá jen tehdy, jsou-li zároveň i svědky.“
Pro předávání víry je tedy zásadní, aby křesťané svědčili o evangeliu svým životem. Na straně druhé je stále nezbytná úloha zvěstovat Krista a jeho poselství. Svatý Pavel VI. pokračuje totiž takto: „Ano, toto slovní hlásání radostného poselství je vždy nepostradatelné. (…) Slovo
zůstává stále aktuální, zejména je-li nositelem Boží moci. A proto zůstává aktuální i výrok svatého Pavla: ,Víra je… z hlásání.‘ Je to právě slovo, jež přivádí k víře ty, kdo je slyší.“

Při evangelizaci jde příklad křesťanského života a zvěstování Krista ruku v ruce. Jedno slouží druhému. Jsou to dvě plíce, jimiž dýchá každé společenství, které chce být misijní. Toto úplné, věrné a radostné svědectví o Kristu bude zajisté přitažlivou silou pro růst církve i ve třetím tisíciletí. Proto vybízím všechny, aby s odvahou, upřímností a parresií prvních křesťanů vydávali slovem a skutkem svědectví o Kristu ve všech oblasti života.

2. „Až na konec země“ – evangelizační poslání je univerzální a stále aktuální

Když se zmrtvýchvstalý Pán obrací ke svým učedníkům, vybízí je, aby byli jeho svědky „v Jeruzalémě, v celém Judsku a Samařsku, ano až na konec země“ (Sk 1,8).
Do popředí zde vystupuje univerzálnost poslání učedníků. Z geografického hlediska je zde čitelný jakýsi „odstředivý“ pohyb, jakoby v soustředných kruzích, které mají svůj počátek v Jeruzalémě, jenž byl v židovské tradici považován za střed světa. Tedy od Jeruzaléma přes Judeu a Samaří, až na „konec země“. Učedníci nejsou posláni, aby dělali nábor, nýbrž aby hlásali evangelium. Křesťan nedělá nábor. Apoštolské skutky popisují tento misionářský postup a přinášejí tak krásný obraz církve „vycházející“ k druhým, aby naplňovala své povolání svědčit o Kristu. Směr jim udává Boží prozřetelnost skrze konkrétní okolnosti života. První křesťané byli v Jeruzalémě pronásledováni, a proto se rozprchli do Judska a Samařska a všude svědčili o Kristu (srov. Sk 8,1.4).

Něco podobného se odehrává v současné době. Z důvodů náboženského pronásledování, kvůli válkám a násilí je mnoho křesťanů nuceno prchat ze své vlasti do jiných zemí. Jsme vděčni těmto bratřím a sestrám, že se neuzavřeli do svého utrpení, ale svědčí o Kristu a Boží lásce v zemích, které je přijímají. K tomu je vyzýval sv. Pavel VI., když hovořil o „odpovědnosti, kterou mají přistěhovalci vůči zemím, které je přijímají“. Stále více si uvědomujeme, jak přítomnost věřících různých národností obohacuje tvář farností a činí je tak více všeobecnými, více katolickými. Nelze proto podceňovat pastorační péči o migranty, protože může pomoci i místním věřícím, aby nově objevili křesťanskou víru, kterou přijali.

Jít „až na konec země“ je pro Ježíšovy učedníky všech dob velkou výzvou. Stále více je musí vést k tomu, aby vykročili za hranice svých obvyklých lokalit a nesli dál svědectví o Kristu. Přes všechny výhody moderního cestování jsou i dnes na světě území, kam Kristovi misionáři ještě nedonesli radostnou zvěst o jeho lásce. Žádná oblast lidského života nemůže stát mimo pozornost misijního poslání Kristových učedníků. Kristova církev bude stále vycházet vstříc novým obzorům země, ať již sociálním nebo existenciálním. Půjde za lidmi do všech míst a prostředí na okraji společnosti a vydávat svědectví o Kristu a jeho lásce všem lidem ze všech národů, kultur, jakéhokoli společenského postavení. V tomto duchu půjde vždy o missio ad gentes, jak nás tomu naučil 2. vatikánský koncil, protože církev se musí stále snažit překračovat svůj stín, vycházet za své hranice a všude svědčit o Kristově lásce. Na
tomto místě bych chtěl vděčně vzpomenout na všechny misionáře, kteří položili svůj život za to, aby vyšli „ven“ a stali se zosobněním Kristovy lásky ke všem bratřím a sestrám, se kterými se setkali.

3. „Dostanete moc Ducha Svatého“ – nechat se posilovat a vést Duchem Svatým

Když zmrtvýchvstalý Kristus vysílal své učedníky, aby byli jeho svědky, slíbil jim také milost potřebnou pro tuto velkou zodpovědnost: „Až na vás sestoupí Duch Svatý, dostanete moc a budete mými svědky“ (Sk 1,8). Jak popisují Skutky apoštolů, bezprostředně po seslání Ducha Svatého na Ježíšovy učedníky bylo zvěstováno poprvé kérygma neboli zvěst o smrti a zmrtvýchvstání Krista v misijním proslovu svatého
Petra k obyvatelům Jeruzaléma. Ježíšovi učedníci, dříve tak slabí, vystrašení a uzavření, zahajují éru evangelizace světa. Jsou posíleni Duchem Svatým, který jim dodal odvahu a moudrost, aby všem vydávali svědectví o Kristu.

„Jenom pod vlivem Ducha Svatého může někdo říci: ,Ježíš je Pán‘ (1 Kor 12,3), stejně tak žádný křesťan nikdy nemůže vydat skutečné a ryzí svědectví o Kristu bez inspirace a pomoci Ducha Svatého. Je třeba, aby každý Kristův učedník, misionář, poznal, jak zásadní je působení Ducha Svatého. S ním má prožívat každodenní život a z něj čerpat neustálou sílu a inspiraci. Dokonce právě tehdy, když cítíme únavu a jsme bez motivace, když jsme zmatení, pamatujme na Ducha Svatého, na něj se obracejme v modlitbě. Znovu bych rád zdůraznil, že modlitba k Duchu Svatému má zásadní úlohu v misijním životě. On nás může občerstvit a posílit, protože je nevyčerpatelným božským pramenem nové energie a radosti ze života s Kristem a s druhými. „Obdržet radost Ducha, to je milost. A je to jediná síla, kterou můžeme mít, abychom kázali evangelium a vyznávali víru v Pána.“  Duch Svatý hraje v misii hlavní roli. Právě on daruje správné slovo ve správný okamžik a správným způsobem.

Výročí letošního roku chceme prožívat s pohledem na Ducha Svatého a jeho působení. Založení Kongregace pro šíření víry v roce 1622 bylo vedeno touhou podporovat misijní poslání na nových územích. Byla to prozřetelná intuice! Kongregace měla zásadní vliv na evangelijní poslání církve, které se stalo nezávislým na zásahu světské moci a mělo za cíl vybudovat místní církve, které jsou dnes velmi živé. Je naší touhou, aby jako ve čtyřech minulých staletích pokračovala ve světle a v síle Ducha Svatého a zintenzivňovala svou práci na koordinaci, organizaci a animaci misijních aktivit církve.

Týž Duch Svatý, který vede univerzální církev, inspiruje k mimořádnému poslání i prosté lidi. Tak tomu bylo v případě francouzské dívky, Pauline Jaricot, která přesně před 200 lety založila Sdružení pro šíření víry. Její blahořečení oslavíme v tomto jubilejním roce. Navzdory těžkým zdravotním podmínkám odpověděla na Boží inspiraci, aby vytvořila modlitební síť a sbírku na misie, aby se tak věřící mohli
aktivně účastnit misie „až na konec země“. Z tohoto geniálního nápadu vznikl Světový den misií. Ten slavíme každým rokem a sbírka z každého společenství je určena pro všeobecný fond, díky kterému papež podporuje misijní aktivity.

Na tomto místě připomenu i francouzského biskupa Charlese de Forbin-Jansona, který založil „Dílo dětí“, aby šířil misie mezi dětmi s mottem: „Děti evangelizují děti, děti se modlí za děti, děti pomáhají dětem na celém světě“. Myslím také na paní Jeanne Bigardovou, která založila „Dílo sv. Petra apoštola“ na podporu seminaristů a kněží v misijních zemích. Tato tři misijní díla byla uznána jako „papežská“ právě před sto lety. A právě z inspirace a pod vedením Ducha Svatého bl. Paolo Manna, který se
narodil před sto lety, založil současnou „Papežskou misijní unii“, aby oživil a povzbudil misijního ducha mezi kněžími, řeholníky a řeholnicemi a v celém Božím lidu. Zmiňuji tato čtyři papežská díla kvůli jejich velkým historickým zásluhám a zvu vás, abyste se spolu s nimi v tomto mimořádném roce radovali a děkovali za aktivity, které proběhly na podporu evangelizační misie jak v univerzální církvi, tak v místních církvích. Přeji si, aby místní církve našly v těchto dílech pevný nástroj pro oživení
misijního ducha Božího lidu.

Milé sestry, milí bratři, i nadále sním o misijní církvi a o novém období misijní činnosti křesťanských komunit. Opakuji Mojžíšovu prosbu za Boží lid na cestě: „Kéž by Hospodin udělal z celého národa proroky“ (Nm 11,29)!
Ano, kéž bychom v církvi byli všichni tím, čím už díky křtu jsme: Pánovi proroci, svědci, misionáři! Přinášejme svědectví v síle Ducha Svatého až na konec země.
Maria, Královno misií, oroduj za nás!

Dáno v Římě u Sv. Jana Lateránského dne 6. ledna 2022, na slavnost Zjevení Páně

FRANTIŠEK

Poselství papeže Františka

Světový den misií – Misijní neděle 24. října 2021

Světový den misií (Misijní neděle) byl vyhlášen v roce 1926 papežem Piem XI. Při bohoslužbách na celém světě, i z nejchudších oblastí, se každou předposlední neděli v říjnu plní světový fond solidarity Papežského misijního díla šíření víry. Všechny sbírky tohoto dne putují na projekty, jimiž se podporuje šíření Božího slova až do těch nejzapadlejších koutů zeměkoule.

Údaje pro odeslání sbírek na šíření víry: číslo účtu 72540444/2700, VS – 10 Podpora základní světové misijní činnosti Církve, Misijní neděle.  Za Vaše dary a modlitby ze srdce děkujeme!

Ve svém poselství papež František mimo jiné píše:Motto poselství papeže Františka ke Světovému dni misií 2021 zní: „Je přece nemožné, abychom nemluvili o tom, co jsme viděli a slyšeli“ (Sk 4,20)

Téma Světového dne misií pro letošní rok: „Je přece nemožné, abychom nemluvili o tom, co jsme viděli a slyšeli“ (Sk 4,20) je pozváním pro každého z nás, abychom se ujali toho, co nosíme v srdci, a předávali to dál. Toto poslání je a vždy bylo identitou církve: „existuje právě proto, aby hlásala evangelium“.

I ti „nejslabší, znevýhodnění a zranění mohou jimi (misionáři) svým způsobem být, protože je třeba stále umožňovat, aby dobro bylo sdíleno, i když je v člověku přítomno s mnohými slabostmi“. Na Světový den misií, jenž se každoročně slaví třetí neděli v říjnu, pamatujeme s vděčností na všechny lidi, kteří nám svědectvím svého života pomáhají obnovovat náš křestní závazek, a sice být velkodušnými a radostnými apoštoly evangelia. Pamatujeme zvláště na ty, kteří se vydali na cestu, opustili vlast a rodinu, aby evangelium neprodleně a bez obav přinesli do nejzazších koutů národů a měst, kde mnoho lidí touží po požehnání.

Jejich misijní svědectví je pro nás výzvou, abychom byli odvážní a bez přestání prosili Pána žně, aby „poslal dělníky na svou žeň“ (Lk 10,2). Ano, uvědomujeme si, že misijní povolání nepatří minulosti, není romantickou vzpomínkou na dávné doby. Ježíš dnes potřebuje srdce, které je schopné žít povolání jako zamilovaný příběh. Láska je vede až na kraj světa, stávají se nástroji a posly soucitu. Toto povolání Ježíš adresuje všem, ale každému jinak.

Žít misijní poslání znamená troufnout si učit se postojům Ježíše Krista a s ním věřit, že i ten, kdo je vedle mne, je můj bratr, moje sestra. Kéž by jeho soucitná láska probudila i naše srdce a udělala z nás Kristovy učedníky a misionáře.

Celé Poselství papeže Františka naleznete zde

Národní ředitel Papežských misijní děl v ČR k ve svém Dopise k Misijní neděli mimo jiné píše:

Upřímně Vám děkuji za modlitby a veškerou podporu papežských misií v tak těžkém loňském roce. Díky Vaší štědrosti můžeme z fondu Papežského misijního díla šíření víry v České republice pomoci chudým lidem v Bangladéši, Paraguay a Ugandě částkou více jak 3 miliony korun. V těchto zemích podporujeme katechisty, stavby a opravy kostelů a kaplí. Pomáháme lidem zlepšovat životní podmínky. Podáváme pomocnou ruku všem potřebným. Z fondu Korona jsme podpořili nákup nejzákladnějších potravin a léků pro nejvíce zasažené pandemií v Zimbabwe, Malawi, Pákistánu, Bangladéši, Srí Lance a Indii.

Každý pokřtěný je poslaný hlásat evangelium, to znamená radost do celého světa. Misie jsou v dalekých zemích Afriky, Asie, Jižní a Střední Ameriky a Oceánie, ale mějme na paměti, že jsou některé periferie také blízko nás, v městských centrech, domovech důchodců, v práci nebo přímo v našich rodinách. Svět je prostor, ve kterém působíme a vytváříme vztahy. Tento svět máme přetvářet naší žitou vírou, radostí a nadšením. Slovy papeže Františka: „Výzvou pro misijní poslání je pochopit, co nám v této době říká Bůh. Nemoc, utrpení, strach, izolace nás nenechávají v klidu. Doléhá na nás chudoba těch, kdo umírají v osamocení, kdo jsou ponecháni na pospas, kdo přicházejí o práci a výdělek, těch, kdo nemají domov a nemají co jíst.“ Záleží jen na nás, jak zareagujeme na Boží výzvy této jistě nelehké doby.

Celý Dopis národního ředitele Papežských misijních v ČR k Misijní neděli najdete zde

U příležitosti Světového dne misí vydala Papežská misijní díla modlitební kartičku k Misijní neděli, na jejíž titulní straně je plakát k Misijní neděli a na rubové straně tato modlitba:

Bože, náš Otče,

Petrovi a ostatním apoštolům jsi dal odvahu svědčit o Tvém Synu, který zemřel a vstal z mrtvých a tak nám zjevil Tvou lásku. Apoštolové nemohli mlčet o tom, co viděli a slyšeli.

Prosíme Tě, abys povolal ke službě mnoho misionářů, aby lidé z celého světa mohli poznat Ježíše Krista, milovat ho a sloužit mu. Dej nám svého svatého Ducha, ať z nás učiní radostné a odvážné svědky Tvého Slova.

Amen

Kartička je k dostání u diecézního ředitele nebo v Národní kanceláři PMD v ČR v Hradci Králové.  Společně s plakátem ji můžete umístit na své farní webové stránky.

Plakát k Misijní neděli ke stažení:  Plakat_misijni_nedele_2021

Modlitební kartička ke stažení: Karticka_MN_2021 aKarticka_MN_2021 b

I pro letošní rok Papežská misijní díla připravila náměty ke slavení Misijní neděle, které můžete využít i při Misijnímu mostu modlitby v předvečer Světového dne misií 23. října 2021. Využít můžete buď již kompletně připravený program, včetně textů, nebo jen navrhované
schéma adorace, které si následně uzpůsobíte svým potřebám. Najdete zde také aktivity pro děti, kterými můžete doplnit úkoly malých misionářů v kalendáři Misijní říjen 2021

Náměty ke slavení Misijní neděle:  priloha_misijni_nedele_2021_misijni_adorace_TISK

Chcete-li poradit s misijní výzdobou kostela na Misijní neděli, sledujte naše facebookové stránky, kde v příspěvcích najdete spoustu inspirace: facebook Papežských misijních děl

Přejeme Vám požehnané a radostné prožití misijního měsíce října!

 

MISIJNÍ MOST MODLITBY je aktivitou Papežských misijních děl spojenou s oslavou Světového dne misií – Misijní nedělí. Naši biskupové zvou věřící v letošním roce k této aktivitě v sobotu 23. 10. 2021 večer, ideálně v 18 hodin.

Kdo a jak může modlitební most vytvořit a zorganizovat?

Misijní most modlitby mohou připravit celé farnosti, jednotlivci, rodiny, Misijní klubka a společenství  prostřednictvím společné modlitby na misijní úmysl ve výše uvedený čas.

Jaká modlitba je vhodná?

Na tento úmysl můžeme věnovat modlitbu růžence nebo jakoukoliv jinou modlitbu za misie, stejně tak své utrpení, skutky lásky nebo čas osobní modlitby. Radost ze spojení s Bohem tak předáme do mnoha potřebných míst světa. Také papež František vybízí celý svět k modlitbě za misie.

Za co se modlit?

Ve svých modlitbách mysleme na misionáře, pronásledované, chudé, trpící, opuštěné, zneužívané, nemocné, hladové, strádající nedostatkem lásky…, zahrnout můžeme také prosby za šíření evangelia po celém světě či za dar víry a za papeže Františka.

Jak se na setkání připravit?

K těmto chvílím lze využít svíce vyrobené a požehnané pro tuto příležitost. K hlubšímu prožití společných modliteb mohou pomoci misijní materiály a symboly, které nám připomínají důležitost misií a propojení se všemi potřebnými na celém světě. Více si díky tomu uvědomíme, že misie bez modlitby nemohou existovat.

Čím sobotní modlitební večer před Misijní nedělí naplnit?

Při vytváření náplně setkání v rámci Misijního mostu modlitby se můžete inspirovat třeba těmito nápady:

• modlitba při světle svíček · zapálení svíčky při každém desátku růžence · zpěv písní s mariánskou nebo misijní tématikou · přinášení květin · výroba vlastního růžence, postavení MOSTu (Modlitba, Oběť, Služba, Tvořivost) · promítání videa k Misijní neděli · uspořádání přednášky · využití misijních triček

Čím je Misijní most modlitby možné obohatit?

• noční/víkendovou hrou Pokud pracujete s aktivní skupinkou dětí a chcete pro ně vytvořit atraktivní modlitební setkání, můžete Misijní most modlitby zakomponovat do celodenní, večerní nebo víkendové hry, jejímž vyvrcholením bude nedělní mše svatá. Během hry mohou hledat indicie k objevení misijního pokladu, anebo jim v málo osvětleném kostele poschovávejte úryvky modlitby, z nichž mají sestavit celou verzi, kterou se nakonec společně pomodlíte.

Misijní činnost každého křesťana je odpovědí na trvalý Ježíšův příkaz: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu.“ (Mk 16,15) Jediným motivem misijní činnosti má být poselství a láska Pána Ježíše, šířené svatostí vlastního života a dobrými skutky. Papež František klade opět důraz na tento úkol, který byl církvi svěřen.

Ke společné modlitbě můžete využít modlitební kartičku připravenou pro letošní rok, na které je najdete plakát k Misijní neděli s modlitbou:

Bože, náš Otče,

Petrovi a ostatním apoštolům jsi dal odvahu svědčit o Tvém Synu, který zemřel a vstal z mrtvých a tak nám zjevil Tvou lásku. Apoštolové nemohli mlčet o tom, co viděli a slyšeli.

Prosíme Tě, abys povolal ke službě mnoho misionářů, aby lidé z celého světa mohli poznat Ježíše Krista, milovat ho a sloužit mu. Dej nám svého svatého Ducha, ať z nás učiní radostné a odvážné svědky Tvého Slova.

Amen

 

 

 

 

 

 

MODLITBA MISIJNÍHO RŮŽENCE S DĚTMI

Modlitbou růžence se můžeme spojit s těmi, které Papežská misijní díla v České republice podporují.

Na barevném misijním růženci se můžete modlit podle jeho barev, které mají tuto symboliku:

• zelená je barvou Afriky a připomíná nám barvu tropických pralesů
• bílá je Evropa – jako barva naší pleti a symbolizuje také stolec Sv. otce
• žlutá barva je barvou svítání na východě a představuje Asii
• modrá je barvou oceánů a připomíná ostrovy Oceánie a Austrálie
• červenou barvu používáme symbolicky pro Ameriku jako barvu pleti jejich domorodých obyvatel

V prvním desátku se budeme modlit za Afriku.

Dítě položí na určené místo kámen symbolizující Afriku. (stejně tak postupuje v dalších desátcích)

Modlitba: Pane Bože, vím, že v Africe mnoho dětí potřebuje lékařskou pomoc nebo trpí hladem a nouzí. Někde dokonce děti musí bojovat ve válce. Dej ať na ně pamatuji v modlitbě a odříkání.

Po přečtení modlitby zanese dítě svíčku k místu, kde skládáme kříž. Následuje modlitba desátku růžence obvyklým způsobem.

Druhý desátek se budeme modlit za Ameriku.

Modlitba: Pane Bože, vím, že život v nouzi je pro mnoho dětí nesnesitelný. Utíkají do ulic a stávají se malými bezdomovci. Podléhají násilí, žijí ve strachu, zakoušejí nespravedlnost. Často jsou zabíjeny nebo nuceny k trestné činnosti. Pomoz mi, Pane, abych dokázal žít skromně a udělal něco dobrého pro ty, kteří jsou na tom hůře než já. Děkuji Ti za všechno, co mám.

Po modlitbě dítě zanese na místo, kde skládáme kříž, zapálenou svíčku. Následuje modlitba desátku růžence obvyklým způsobem.

Třetí desátek obětujeme za Asii.

Modlitba: Učiň, Pane, ať si dospělí uvědomí, že děti nemohou tak těžce pracovat a neberou jim jejich dětství. Dej, ať si mohou hrát jako já.

Po modlitbě dítě zanese ke kříži svíčku. Následuje modlitba růžence obvyklým způsobem. 

Čtvrtý desátek se modlíme za Austrálii a Oceánii.

Modlitba: Pane Bože, děti Oceánie touží poznat Tvého Syna, ale často Ho nemohou potkat. Na malých ostrůvcích je hodně míst pro turisty, ale místo pro Tebe chybí. Pomoz, aby se nalezli misionáři, kteří dětem Oceánie přinesou zvěst o Pánu Ježíši, a mně pomoz být malým misionářem.

Po modlitbě zanese dítě opět svíčku. Následuje modlitba růžence obvyklým způsobem.

Poslední desátek se modlíme za Evropu.

Modlitba: Pane Bože, v bohaté Evropě, která vychovala tolik misionářů, dnes stále více lidí ztrácí víru. Děti často mají všechno, ale chybí jim náboženská výchova. Mnoho z nich trpí osamocením, protože jejich rodiny se rozpadají. Pomoz, aby se do našich rodin vrátil pokoj, radost a soudržnost.

Po modlitbě dítě zanese ke kříži svíčku. Následuje modlitba růžence obvyklým způsobem. Na závěr se pomodlíme Zdrávas Královno.

Knížečku Misijní růženec si můžete objednat v našem Katalogu misijních materiálů zde

PŘÍMLUVY

Pán Ježíš nás vybízí k vytrvalé modlitbě k našemu nebeskému Otci:

Dopis národního ředitele Papežských misijních děl k Misijní neděli 24. 10. 2021

Milí přátelé misií,

příští neděli budeme slavit 95. Světový den misií, Misijní neděli. Ve všech kostelích na celém světě se budeme modlit za to, aby se evangelium šířilo do celého světa. Téma tohoto dne pro letošní rok „Je přece nemožné, abychom nemluvili o tom, co jsme viděli a slyšeli“ je pozváním pro každého z nás, abychom Boží lásku, kterou nosíme v srdci, předávali dál. Toto misijní povolání Ježíš adresuje všem, ale každému jinak. Misijní neděle je svátkem celosvětového společenství, ve kterém si navzájem vyměňujeme dary duchovní i materiální. Misijní neděle je nejsilnější celosvětovou solidaritou, kdy se v jeden den víc jak miliarda lidí v mnoha zemích světa modlí za společné dílo evangelizace.

V lidských dějinách se vždy vyskytly roky, které zpětně považujeme za přelomové pro další vývoj a ten minulý takový určitě byl. Celosvětová pandemie Covid-19 sebou přinesla nejen spoustu nemocných, žel také obětí, ale rovněž bezprecedentní bezpečnostní opatření zasahující do životů lidí. Ti křehcí a zranitelní pocítili svou křehkost a zranitelnost ještě více. Lidé se musejí potýkat s dramatickým propadem příjmů a nedostatkem pracovních příležitostí obzvláště v chudých misijních zemích.

Upřímně Vám děkuji za modlitby a veškerou podporu papežských misií v tak těžkém loňském roce. Díky Vaší štědrosti můžeme z fondu Papežského misijního díla šíření víry v České republice pomoci chudým lidem v Bangladéši, Paraguay a Ugandě částkou více jak 3 miliony korun. V těchto zemích podporujeme katechisty, stavby a opravy kostelů a kaplí. Pomáháme lidem zlepšovat životní podmínky. Podáváme pomocnou ruku všem potřebným. Z fondu Korona jsme podpořili nákup nejzákladnějších potravin a léků pro nejvíce zasažené pandemií v Zimbabwe, Malawi, Pákistánu, Bangladéši, Srí Lance a Indii.

Každý pokřtěný je poslaný hlásat evangelium, to znamená radost do celého světa. Misie jsou v dalekých zemích Afriky, Asie, Jižní a Střední Ameriky a Oceánie, ale mějme na paměti, že jsou některé periferie také blízko nás, v městských centrech, domovech důchodců, v práci nebo přímo v našich rodinách. Svět je prostor, ve kterém působíme a vytváříme vztahy. Tento svět máme přetvářet naší žitou vírou, radostí a nadšením. Slovy papeže Františka: „Výzvou pro misijní poslání je pochopit, co nám v této době říká Bůh. Nemoc, utrpení, strach, izolace nás nenechávají v klidu. Doléhá na nás chudoba těch, kdo umírají v osamocení, kdo jsou ponecháni na pospas, kdo přicházejí o práci a výdělek, těch, kdo nemají domov a nemají co jíst.“ Záleží jen na nás, jak zareagujeme na Boží výzvy této jistě nelehké doby.

Za Vaši letošní štědrost při misijní sbírce Vám děkuje a ze srdce Vám i Vašim blízkým žehná

jáhen Leoš Halbrštát

národní ředitel
Papežských misijních děl v České republice

Dary na Misijní neděli můžete zasílat na číslo 72 540 444/2700, VS 10.

Děkujeme!

Dopis národního ředitele k MN 2021

„Je přece nemožné, abychom nemluvili o tom, co jsme viděli a slyšeli“ (Sk 4,20)

Milé sestry, milí bratři,

když zakusíme sílu Boží lásky, když pocítíme jeho otcovskou přítomnost ve svém osobním životě i v životě společenství věřících, nemůžeme nezvěstovat a nesdílet to, co jsme viděli a slyšeli. Ježíšův vztah s učedníky, jeho lidství zjevené v tajemství vtělení, jeho evangelium a tajemství smrti a zmrtvýchvstání nám ukazují, jak obrovskou měrou miluje Bůh naše lidství, jak bere za své naše radosti a utrpení, naše touhy a úzkosti. Vše v Kristu nám připomíná, že svět, ve kterém žijeme, svět, který potřebuje spásu, není Ježíši cizí. Vyzývá nás, abychom se i my cítili být živou součástí tohoto poslání: „Jděte proto na rozcestí a pozvěte na svatbu, koho najdete“ (Mt 22,9). Nikdo není z Kristovy lásky vyloučen, nikdo pro ni nemůže být cizincem nebo zůstat mimo její dosah.

Zkušenost apoštolů

Příběh evangelizace začíná Pánovou vášnivou touhou volat každého člověka tam, kde se nachází, a navazovat s ním dialog a přátelství (srov. Jan 15,12-17). Apoštolové nám to říkají jako první; pamatovali si dokonce i den a hodinu, kdy se s ním poprvé setkali: „Byly asi čtyři hodiny odpoledne“ (Jan 1,39). Přátelství s Pánem, vidět ho, jak pečuje o nemocné, jí s hříšníky, sytí hladové, přibližuje se k těm, kdo jsou vyloučeni, dotýká se nečistých, ztotožňuje se s nebohými, zve k blahoslavenstvím, učí nově a s velkou autoritou, zanechává nesmazatelnou stopu, je schopen vyvolat úžas a šířit nezištnou radost, kterou nemůžeme ani obsáhnout. Jak říkal prorok Jeremiáš: tato zkušenost je jako planoucí oheň jeho živoucí přítomnosti v našem srdci, které nás pobízí k misii, i když to někdy znamená oběť a nepochopení (srov. 20,7–9).
Láska je dynamická a vyzývá i nás, abychom se dělili o tu nejkrásnější zprávu, o zdroj naděje: „Našli jsme Mesiáše“ (Jan 1,41).

Při pohledu na Ježíše jsme viděli, slyšeli a zažili, že věci mohou být jinak. Už dnes zahájil dobu příští, když nám připomněl základní vlastnost našeho lidství, mnohdy opomíjenou, zapomenutou: „Byli jsme stvořeni k plnosti, které lze dosáhnout jen v lásce“. Nové časy, které
probouzejí víru schopnou chopit se iniciativy a vytvářet komunitu lidí, kteří se učí přijímat křehkost vlastní i křehkost druhých a tím podporují bratrství a přátelství ve společnosti. Církevní společenství ukazuje svou krásu pokaždé, když s vděčností pamatuje na to, že nás Pán
miloval jako první (srov. 1 Jan 4,19). Láskyplné Pánovo zalíbení nás překvapuje, úžas sám o sobě nemůžeme vlastnit ani vynutit. (…) Pouze tak může vykvést zázrak vděčnosti, darování sebe sama. Ani misijního zápalu nikdy nedosáhneme v důsledku rozumové úvahy nebo
kalkulu. Misijní činnost je vyjádřením naší vděčnosti (srov. Poselství pro Papežská misijní díla, 21. května 2020).

Nicméně doba, ve které žili první křesťané, nebyla lehká: svou víru začínali žít v nepřátelských a obtížných podmínkách. Vyhnanství a věznění se střídalo s vnitřními i vnějšími vzpourami, které zdánlivě popíraly a negovaly to, co křesťané viděli a slyšeli. Tyto okolnosti však pro ně nebyly obtíží nebo překážkami, které by je vedly k ústupu a uzavření se do sebe, naopak staly se pobídkou, aby každou nepřízeň, komplikaci nebo těžkost přeměnili v příležitost k misijnímu poslání. I omezení a překážky se tak staly šancí, aby vše pronikl Pánův duch. Z osvobozující radostné zvěsti nezůstal nikdo vyloučen.

Živé svědectví o tom podávají Skutky apoštolů, kniha, kterou mají mít učedníci misionáři stále po ruce. Popisuje, jak se milost evangelia rozlévala všude, kde se evangelium šířilo. Přinášelo radost, kterou může darovat jen Duch Svatý. Skutky apoštolů nás učí prožívat zkoušky v těsném spojení s Kristem, abychom došli „přesvědčení, že Bůh může působit za jakýchkoli okolností, i uprostřed zdánlivých neúspěchů“, a jistoty, že ten, „kdo se z lásky obětuje a dává Bohu, určitě bude plodný“ (srov. Jan 15,5).

Stejně je tomu i s námi, ani současná historická situace není snadná. Pandemie znásobila bolest, samotu, chudobu a nespravedlnost, kterou již mnozí trpěli, odkryla naše falešné jistoty, polarizaci a rozdělení, které nás potichu trýzní. Ti, kdo jsou křehcí a zranitelní, pocítili svou
křehkost i zranitelnost ještě více. Zakusili jsme beznaděj, zklamání, obtíže. Dokonce jsme se oddali hořkosti, která nám bere naději a zastírá náš pohled. My však „nehlásáme sebe, ale kážeme, že Ježíš Kristus je Pán, my však že jsme vaši služebníci kvůli Ježíši“ (2 Kor 4,5). Proto
v našich společenstvích a v našich rodinách zní slova evangelia, která nacházejí ozvěnu v našem srdci a říkají nám: „Není tady, byl vzkříšen“ (Lk 24,6). Jsou to slova naděje, která rozbíjejí každý determinismus. Těm, kdo se jimi nechají proniknout, darují nezbytnou svobodu a srdnatost, aby se postavili skutečnosti a s vynalézavostí hledali všechny způsoby, jak praktikovat soucit, „svátostnou“ blízkost Boha, který nikoho nenechá stát na okraji cesty. V aktuální době pandemie, kdy jsme v pokušení zakrývat a omlouvat svou lhostejnost či apatii
výmluvou na nutnost sociálního odstupu, je naléhavě zapotřebí misie soucitu, která dokáže proměnit nařízený odstup v místo setkání, péče a podpory. „Co jsme viděli a slyšeli“ (Sk 4,20): žité milosrdenství se stane útočištěm a dá nám věrohodnost, která nám umožní sdílet utrpení, abychom vytvořili „společenství založené na vzájemném sdílení a solidaritě, které je hodno naší doby, naší energie a našich zdrojů“. Boží slovo nám každodenně poskytuje spásu, chrání nás výmluv, které vedou k uvěznění do podlé skepse: „Stejně je to jedno, nic se nezmění.“ Odpověď na otázku, proč se mám vzdát svých jistot a svého pohodlí, zálib, když nemohu vidět důležitý výsledek, zůstává stále stejná: „Ježíš Kristus přemohl hřích a smrt a je plný moci. Ježíš Kristus opravdu žije.“ On chce, abychom i my tuto naději přijali, dělili se o ni, abychom byli živí a bratrští. V současné situaci je naléhavě potřeba misionářů naděje, kteří budou schopni ve spojení s Pánem prorocky připomínat, že nikdo se nezachrání sám.

Jako apoštolové a první křesťané, také my říkáme ze všech sil: „Je přece nemožné, abychom nemluvili o tom, co jsme viděli a slyšeli“ (Sk 4,20). Všechno, co jsme od Pána dostali, nám daroval proto, abychom to dali k dispozici druhým. Jako apoštolové, kteří viděli a slyšeli Ježíšovu spásu a dotkli se jí (srov. 1 Jan 1,1–4), stejně tak se i my dnes můžeme dotýkat trpícího a oslaveného Kristova těla v každodenním běhu dějin a mít odvahu podělit se se všemi o úděl plný naděje. Tato neochvějná naděje vychází z vědomí, že nás doprovází Pán. My, křesťané, si nemůžeme nechat Pána pro sebe. Misijní poslání církve, kterým je evangelizace, se uplatňuje kompletně a veřejně v přeměně světa a v ochraně tvorstva.

Pozvání pro každého z nás

Téma Světového dne misií pro letošní rok: „Je přece nemožné, abychom nemluvili o tom, co jsme viděli a slyšeli“ (Sk 4,20) je pozváním pro každého z nás, abychom se ujali toho, co nosíme v srdci, a předávali to dál. Toto poslání je a vždy bylo identitou církve: „existuje právě proto, aby hlásala evangelium“. Pokud se osobně izolujeme nebo se uzavřeme do malých skupin, náš život z víry ochabuje, ztrácí prorockého ducha, schopnost úžasu a vděčnosti. Církev ze své vlastní dynamické povahy požaduje rostoucí otevřenost, která je schopna jít za každým a zahrnout všechny. První křesťané ani zdaleka nepodléhali pokušení uzavírat se do elitní skupiny. Přitahoval je Pán a nový život, který přinášel; jít ke všem a svědčit o tom, co viděli a slyšeli: Boží království je blízko. Byli v tom velkodušní, vděční a ušlechtilí. To jsou vlastnosti těch, kdo vědí, že zasévají, ale plody jejich úsilí a jejich obětí okusí další. Rád si proto připomínám, že i ti „nejslabší, znevýhodnění a zranění mohou jimi (misionáři) svým způsobem být, protože je třeba stále umožňovat, aby dobro bylo sdíleno, i když je v člověku přítomno s mnohými slabostmi“. Na Světový den misií, jenž se každoročně slaví třetí neděli v říjnu, pamatujeme s vděčností na všechny lidi, kteří nám svědectvím svého života pomáhají obnovovat náš křestní závazek, a sice být velkodušnými a radostnými apoštoly evangelia. Pamatujeme zvláště na ty, kteří se vydali na cestu, opustili vlast a rodinu, aby evangelium neprodleně a bez obav přinesli do nejzazších koutů národů a měst, kde mnoho lidí touží po požehnání.

Jejich misijní svědectví je pro nás výzvou, abychom byli odvážní a bez přestání prosili Pána žně, aby „poslal dělníky na svou žeň“ (Lk 10,2). Ano, uvědomujeme si, že misijní povolání nepatří minulosti, není romantickou vzpomínkou na dávné doby. Ježíš dnes potřebuje srdce, které je schopné žít povolání jako zamilovaný příběh. Láska je vede až na kraj světa, stávají se nástroji a posly soucitu. Toto povolání Ježíš adresuje všem, ale každému jinak. Mějme na paměti, některé periferie jsou blízko nás, v městských centrech nebo v našich rodinách. Všeobecná otevřenost lásce má rozměr, který není zeměpisný, ale existenční. Souvisí s naším
každodenním úsilím rozšiřovat okruh přátel, setkávat se s těmi, které – byť jsou mi nablízku – přirozeně nepovažuji za součást „okruhu svých zájmů“.

Žít misijní poslání znamená troufnout si učit se postojům Ježíše Krista a s ním věřit, že i ten, kdo je vedle mne, je můj bratr, moje sestra. Kéž by jeho soucitná láska probudila i naše srdce a udělala z nás Kristovy učedníky a misionáře.

Maria, první učednice a misionářka, ať probudí ve všech pokřtěných touhu být světlem a solí naší země (srov. Mt 5,13–14).

Dáno v Římě u Sv. Jana Lateránského dne 6. ledna 2021, v den slavnosti Zjevení Páně
FRANTIŠEK

Poselství papeže Františka k MN 2021

SVĚTOVÝ DEN MODLITEB ZA MISIE,  MISIJNÍ NEDĚLE

Světový den modliteb za misie, slavený každoročně předposlední neděli v říjnu, je v České republice známý pod názvem Misijní neděle. Slaví se jako den modlitby, solidarity a podpory misií v každé diecézi, farnosti a instituci katolického světa. „Misijní neděle je zvláštní příležitostí, která připomíná Božímu lidu neustálou platnost jejího misijního mandátu, neboť misie je věcí všech křesťanů…“ (Jan Pavel II.)

Věřící ve všech katolických farnostech světa se během Misijní neděle společně modlí a finančně přispívají do světového fondu solidarity, ze kterého jsou následující rok podporovány projekty na pomoc potřebným ve všech kontinentech skrze Papežské misijní dílo šíření víry (PMD ŠV), jehož počátky sahají do roku 1818. Ze získaných prostředků se v rámci PMD ŠV zajišťuje kvalitní a systematická pomoc nejchudším v 1.100 diecézích světa, na které se podílí přes 600 tisíc biskupů, kněží, řeholníků a řeholnic, katechetů, bohoslovců a laických spolupracovníků. Podporují se katechetické, vzdělávací, charitativní a sociální projekty a programy, školy, nemocnice, domovy pro sirotky a staré lidi, dispensária a leprosária, stavby a opravy kostelů, kaplí, misijních stanic, pastoračních center a jiné.

Papež k této příležitosti vydává poselství, národní ředitel Papežských misijních děl píše dopis, který je rozesílán do všech farností. Hlavní a neustále aktualizovanou myšlenkou je schopnost křesťanů být jedním Božím tělem a rozdělit se s druhými o dar víry. Celá církev se proto schází a vyprošuje si pomoc Ducha svatého k šíření evangelia.

 Jak se zapojit

Misijní neděli nejlépe oslavíte ve společenství při liturgii, setkáních a modlitbách. Můžete obohatit průběh mše svaté, připravit výstavu, uspořádat jarmark nebo představení o životě misionářů, nabídnout misijní materiály a velkoryse přispět do sbírky na misie. Nechte se inspirovat našimi náměty a nezapomínejte si s radostí a vděčností připomínat dar poznání Pána, vždyť “misie se nachází v srdci víry” (papež František).

Misijní neděle se na celém světě slaví již od roku 1926, je spojena s modlitbami a finanční sbírkou. Do jejího slavení a do podpory misijních aktivit se můžete zapojit i Vy – ve farnosti, ve společenství, v rodině. Přinášíme řadu námětů, které vycházejí z praxe slavení u nás i v jiných částech světa a umožňují zapojení mužů, žen i dětí. Zkušenost ukazuje, že misijní tematika je jedním z nejúčinnějších prostředků pro oživení víry. Jistá přitažlivost neznámých krajů, uvědomění si sounáležitosti k celosvětové církvi a pomoc potřebným dávají radost, která je tak důležitá pro prožívání víry.

Liturgie

• Mši o Misijní neděli můžete obohatit tématickou výzdobou, hudebním a pěveckým doprovodem (např. tradiční nástroje na jednotlivých kontinentech), změnou ustrojení pomocníků (ministrantů, výběrčích při sbírce, zpěváků), scénkou.
• Častou aktivitou je obohacení přinášení darů. Několik komentářů naleznete v přílohách.
• Při přímluvách můžete myslet na misionáře, situace na jednotlivých kontinentech i stálé šíření evangelia.
• Závěrečné požehnání můžete využít k připomenutí všeobecného misijního poslání křesťanů, věřící můžete nechat vybrat konkrétní misijní úkol (např. návštěvu nemocných, domova důchodců).

Modlitba

• modlitba misijního růžence – Uspořádejte setkání farního společenství, rodin či jednotlivců a modlete se misijní růženec na konkrétní úmysl
• Misijní most modlitby – v podvečer Misijní neděle (tj. v sobotu ve 21.00 hodin) se mohou zájemci sejít v kostele či v domácnosti, zapálit svíčku a pomodlit se růženec nebo jakoukoliv modlitbu za misionáře, chudé a trpící lidi, za šíření radosti evangelia na celém světě. Ve stejný čas se schází věřící po celém světě, modlí za sebe navzájem, za misie a dar víry.

Adorace

• Vyberte vhodný biblický text a promyslete situaci ve vaší farnosti a diecézi z hlediska plnění misijního poslání církve (např. modlitba za obrácení, díky za dar víry, rozjímání s misijní tématikou)
• Využít můžete i naši inspiraci na přípravu modlitebního večera za misie

Setkání s misijní tématikou

• Svět misií je velmi pestrý a zajímavý. Uspořádejte např. besedu o misiích s některým ze spolupracovníků PMD či s misionářem, nebo využijte některý z misijních filmů, promítněte ho a dejte prostor k diskusi nad tématem. Většinu filmů můžete shlédnout v Misijním kině.

Výstava

• V prostorách kostela, fary nebo školy můžete v čase kolem Misijní neděle připravit a zpřístupnit výstavu o misiích. Kontaktujte Vašeho diecézního ředitele PMD, mají k dispozici několik výstav s misijní tématikou..
• U příležitosti Misijní neděle můžete uzpůsobit farní vývěsku tak, aby její čtenáře blíže seznámila s Misijními díly.

Tradiční aktivity

• Obohaťte Misijní neděli některou z tradičních aktivit PMD – uspořádat můžete např. Misijní jarmark®, Misijní koláč®, Misijní štrúdlování®

 

Měsíc říjen může být vhodnou příležitostí k pravidelnému aktivnímu zapojení jednotlivců či skupinek všech věkových kategorií do členských aktivit PMD, v hodinách náboženství můžete využít některý z materiálů pro misijní výchovu dětí a k vlastním tvořivým činnostem Vás inspiruje třeba některé z missio Interview.

Inspirativní přílohy

Misijní neděle je každoročně spojena s tzv. sbírkou na misie, kostelní sbírkou určenou na podporu činnosti Papežského misijního díla šíření víry (PMD ŠV). Sbírka na misie je vyjádřením solidarity všech katolických křesťanů za sebe navzájem, protože probíhá ve všech farnostech a diecézích po celém světě (i v nejchudších zemích) a vybrané prostředky následně slouží k podpoře v místech, kde je církev dosud mladá nebo chudá.

Tato pomoc se dostává do misijních oblastí na základě žádostí od místních odpovědných lidí. Vedoucí projektů, jež PMD podporují, jsou povinni vždy doložit způsob využití darovaných finančních prostředků na příslušný generální sekretariát v Římě. Papežská misijní díla vždy vyžadují od místních lidí  spoluúčast, vedou lidi z misijních oblastí k umění hospodařit a k postupné samostatnosti. Systematické zlepšování situace v těchto krajinách je koordinováno skrze místní biskupy, kteří jsou garanty jednotlivých projektů. Národní ředitelé Papežských misijních děl spolu s jejich diecézními řediteli a spolupracovníky na celou pomoc dohlížejí a koordinují ji.

Papežská misijní díla apelují na správce farností, aby v souladu s instrukcemi Kongregace pro evangelizaci národů odevzdali celou sbírku PMD dle pokynů jednotlivých diecézí a nekonali ve stejný den žádnou jinou sbírku nebo nevybírali prostředky na vlastní misijní aktivity. Abychom byli schopní rozpoznat dary farností z celé ČR a zařadit je do správné diecéze a místa, prosíme farnosti, aby při posílání finančních darů za farnost vyplňovaly specifický symbol, jejichž přehled naleznete zde.

Vzhledem k různě dlouhé době od Misijní neděle, kdy PMD obdrží sbírku od všech farností a diecézí z ČR, nezveřejňujeme zde údaje o výsledku sbírky ve Vaší farnosti či děkanátu. Pokud chcete zjistit přesnou výši sebraných financí, obraťte se na svého duchovního správce nebo kontaktujte pracovníky Národní kanceláře, rádi Vám částky sdělíme.