bl. Didak Alois de San Vitores
datum svátku: 2. dubna
Narodil se 12.11. 1627 v Burgose ve Španělsku, ve šlechtické rodině Jeronýma de San Vitores a Františky Alonso de Maluenda. Když se otec stal poslancem ve sněmovně, rodina se čtyřletým Aloisem přesídlila do Madridu. Když bylo chlapci 11 let, začal navštěvovat císařskou kolej vedenou jezuity, k nimž později nastoupil jako novic. Byl velmi nadaný. Učil gramatiku v Oropese, později byl profesorem teologie v císařské koleji v Madridu a učitelem filosofie v Alcalá. Přestože se vždy ochotně podroboval rozhodnutí svých představených, rád by jel na misie. Roku 1659 se konečně odhodlal napsat generálnímu představenému dopis, v němž se svěřil se svou touhou. Přestože jeho vysněnou zemí byla Amerika, odjel hned v příštím roce přes Mexiko do Oceánie, na Filipíny. Nějakou dobu byl v Manile studijním prefektem, pak byl poslán hlásat evangelium na Mariánské ostrovy východně od Filipín. Naučil se místnímu dialektu tagala a konal v něm lidové misie ponejvíc na ostrově Mindoro.
Mariánské ostrovy byly objeveny Španěly roku 1521. Misionářskou činnost na nich povolil král v roce 1665. Již v prvním roce bylo prý pokřtěno přes 13.000 domorodců a získány tisíce katechumenů. Didak cestoval na kanoi po neklidném moři i pěšky v horách. Na krku nosíval růženec a v ruce kříž. Jeho protivníky byli především domorodí kouzelníci (macanas) a v Číňan Sangley Choco, který na Guamě šířil pohanské kulty. Na ostrově nebývaly pravidelné deště a kouzelníci slibovali déšť, odvrátí-li se lid od křesťanství. Říká se, že mnozí se nechali přesvědčit a obraceli se zpět k pohanství. Didak, aby usvědčil kouzelníky ze lži, poprosil Boha o silný liják a Bůh jej hned vyslyšel. Kouzelníky si však tímto činem znepřátelil ještě víc. Poslali dva tisíce svých stoupenců, aby oblehli kostel a sídlo misionářů v Aganě. Na pomoc musela přijít vojenská posádka a Didak se uchýlil do vesnice Nisihan. Zemí se šířily protišpanělské nálady, na které doplácely i misionáři. V Aganě zabili povstalci čtyři křesťany a Didakova spolupracovníka, kněze Ludvíka de Medina. Didak se nevzdával. Za svého čtyřletého působení vybudoval na Guamě, v jižní části souostroví, osm kostelů a tři školy. Osudným se mu stalo roku 1672 pokřtění umírajícího novorozeného děvčátka ve vesnici Tumonu, 2 km od Agani. Přestože matka o křest žádala, otce, odpadlého křesťana, tento čin tak rozlítil, že misionáře probodnul kopím a jeho průvodce mu ještě roztříštil hlavu šavlí. Muž, který provázel Didaka, byl zabit též. Papež Jan Pavel II. jej v roce 1985 prohlásil za blahoslaveného.