V letošním roce přispívají Papežská misijní díla na projekt pro lidi sužované válkou v Sýrii. Boje se zde vlečou již pátým rokem a syrské obyvatelstvo je vyčerpané, hladové a často barbarsky zabíjené. Podporované komunity patří k těm, které svoji zemi neopouštějí, ba přímo naopak, snaží se žít dál i za velmi nebezpečných podmínek.

Zde Vám přinášíme dopis ze sdružení La Flamme de Damas v Sýrii:

Vaše organizace nám přispěla na projekt „Křesťanská formace a misijní animace“. Níže předkládáme zprávu o našich misijních aktivitách.

Naše sdružení La Flamme de Damas se zabývá financováním katechezí na venkově a v chudých předměstích Damašku.

Před válkou v Sýrii jsme měli 12 středisek ve vesnicích v Hauranu, což je pouštní oblast vzdálená 60 km od Damašku, dále 17 středisek v Djebel El Arabe, 4 v Kalamoun, 27 v chudých předměstích Damašku a 4 ve Vallée des Chrétiens. Kvůli válce je 8 středisek stále uzavřeno, ale ostatní dále plní své poslání i přes velké ohrožení. Nutno podotknout, že rodiny, které utekly z vesnic do předměstí Damašku, posílají nadále své děti do našich katechetických středisek. Naše činnost je pouhým článkem řetězce společného díla, které uskutečňuje 550 katechetů rozdělených do skupin ve všech diecézích, aby doplnili podle svých možností křesťanskou výchovu dětí ve školách.

Každoročně se snažíme pokrýt náklady na dopravu misionářů a dětí do středisek, na učebnice náboženství, výtisky Evangelií a na snídani v den prvního svatého přijímání dětí, kterých bylo v letošním roce celkem 1000. Dále na vánoční dárky pro děti, na dětské letní tábory ve střediscích a na nákup dvou projektorů. Kromě toho budeme dále poskytovat humanitární pomoc dětem uprchlíků skrze projekt, který se nazývá “Léky a mléko”.

Jménem sdružení Flamme de Damas a jménem dětí, kterým se díky Vám dostalo pomoci, bych Vám na závěr chtěla poděkovat za Vaši podporu.

Předsedkyně sdružení La Flamme

Marie Nour Chaccour, Damašek, Sýrie

Běda mi, kdybych nehlásal evangelium

Zavítali jsme do vesnic neofytů, kteří přijali křesťanství před několika léty. V té oblasti nejsou usazeni vůbec žádní Portugalci, neboť půda je tam značně neúrodná a chudá. Domorodí křesťané jsou opuštění, bez kněží, a nevědí vlastně nic jiného, než že jsou křesťany. Nemají nikoho, kdo by jim posloužil svátostmi a konal pro ně bohoslužby, nikoho, kdo by je seznámil s vyznáním víry, naučil je modlit se Otčenáš a Zdrávas a poučil o Božích přikázáních.
A tak jsem si od chvíle, kdy jsem sem přišel, vůbec neodpočinul: Vytrvale jsem chodil po vesnicích a všechny dosud nepokřtěné děti jsem omýval posvátnou křestní vodou. Křtem jsem tak očistil ohromné množství dětí, které takřka nerozeznaly pravou ruku od levé. Ty děti mě však nenechaly ani pomodlit breviář, dokonce ani najíst a vyspat, dokud jsem je nenaučil nějakou modlitbu. A tu jsem pochopil, že právě oni jsou těmi, kterým patří nebeské království.¹
Protože by to byl hřích odmítnout tak bohulibou žádost, začal jsem od Sláva Otci i Synu i Duchu svatému a pak jsem se snažil je naučit apoštolskému vyznání víry a modlitbám Otčenáš a Zdrávas Maria. Zjistil jsem, že jsou velmi bystré, a kdyby se našel někdo, kdo by je vychovával v křesťanských přikázáních, byli by z nich určitě velmi dobří křesťané.
Z mnoha lidí se v této oblasti nestanou křesťané jen proto, že prostě není, kdo by z nich křesťany udělal. A tak se mi často vtírá myšlenka, že bych měl obejít všechny akademické instituce po celé Evropě – a hlavně pařížskou univerzitu, a všude křičet jako smyslů zbavený, abych ty, v nichž je víc učenosti než lásky, vyburcoval voláním: “Jak strašné je množství těch, kdo se vaší vinou nedostanou do nebe, a řítí se do pekel!”
Kéž by oněm lidem ležela tato starost na srdci aspoň tak jako pěstování vědy, aby jednou mohli Bohu složit účty nejen ze vzdělanosti, ale ze všech svěřených hřiven!
A kéž by opravdu co nejvíce z nich bylo touto myšlenkou natolik vyvedeno z klidu, aby se oddali rozjímání o Božích věcech a popřáli sluchu hlasu, kterým v nich promlouvá Pán: aby nechali stranou vlastní touhy a věci lidské a šli bez výhrad za hlasem Božím a Boží vůlí. A z celého srdce aby zvolali: Pane, tady mě máš, co mám dělat?² Pošli mě, kam je ti libo, třebas až do Indie.
¹ Mt 19, 14 a Mk 10, 14.
² Srov. Sk 9, 6 (Vulg.).

(H. Tursellini: Vita Francisci Xaverii, Romae 1596, lib. 4, epist. 4 [1542] et 5 [1544])

Drazí,

za Váš e-mail velmi děkuji. Stejně jako za fotografie dětí, které se scházejí, aby se o našich dětech něco dozvěděly. Všechny je na dálku objímám.

V první řadě chci velmi poděkovat vám všem v Papežských misijních dílech v České republice. Vaše finanční pomoc k nám přes apoštolskou nunciaturu dorazila minulý týden. Opět znovu velmi děkujeme za vaši práci pro misie, pro naše děti.

Daří se nám dobře. Práce s dětmi plynule pokračuje. Připomínáme si každý den v kapli před Pietou – cokoli jste učinili pro toho nejposlednějšího, pro mne jste učinili. A rozpoznáváme, jak skrze vás působí Boží prozřetelnost.

Ano, děti pokračují v předškolním vzdělávání, jsou velmi živé a chtivé se učit a modlit se a hrát si. Počet školáků na prvním stupni se zatím nemění. V neděli připravujeme pro děti z hor nad naším klášterem setkání nad katechismem, hrami a s malým občerstvením. Některé z nich spolu s jejich matkami jste na své návštěvě zde potkali. Nepřestávají na ten pěkný den vzpomínat a modlit se za vás.

Prosím, vyřiďte mé pozdravy všem dětem, s nimiž se setkáte a sestrám Nejsvětější svátosti zvlášť. Misijní pexesa, která jste nám zde předali, používáme při hrách s dětmi. To, že jste o Filipínách vydali kalendář, mi udělalo velkou radost – je to způsob sdílení Božího milosrdenství skrze vás pro naše děti.

Naší misijní aktivitou v měsíci říjnu byla každodenní modlitba za jednu misijní zemi a každé odpoledne modlitba růžence v rodinách.

Jsme stále jedno v modlitbě, přikládám pár fotografií, snad udělají radost všem dobrodincům.

V modlitbě sr. Claudia, sestry od Piety, Magalanes, Filipíny

Srdečné pozdravy z Manily s přáním radosti a pokoje!
Posíláme Vám zprávu o činnosti v oblasti Paco – ve správě farností San Fernando di Dilao a St. Maria Goretti.
V oblasti Paco bydlí mnoho rodin, které sem přišly z vesnic a jsou velmi chudé. Mnoho lidí z těchto rodin pracuje jako pouliční prodavači, řidiči rikš, sběrači plastů a kovů. Jejich výdělky jsou velmi malé, takže nepokryjí běžné náklady rodiny. Z tohoto důvodu rodiče své děti neposílají do škol. Děti se starají o domácnost, nebo pomáhají rodičům vydělávat. Děti pracují jako pomocná síla v malých podnicích, v restauracích a jako prodavači v bazaru. Rodiny doslova živoří a mnozí přebírají odpad a odnáší do výkupny, aby pokryli náklady alespoň na jídlo.

Snažíme se jim pomáhat a můžeme dosvědčit, že opravdu pociťujeme Boží prozřetelnost. Poskytujeme základní pomoc více než 200 dětem z těchto chudých rodin. Pravidelně se s dětmi setkáváme a učíme je náboženství, etickou a rodinnou výchovu. Na dalších stranách můžete vidět děti při různých činnostech jako např. oslava Vánoc, hry pro děti, večerní doučování a společné setkání rodin.

Kéž Vám Bůh žehná v modlitbě a v práci, kterou konáte.

S pozdravem sestra Maricriz.

(Manila, březen 2015)

Jsme velmi vděční Národní kanceláři PMD v České republice, dětem a všem věřícím z ČR za rostoucí podporu naší země. Ať Vám všemohoucí Bůh hojně žehná a oplatí Vaši štědrost i Váš apoštolát.

Děkujeme také za Vaše modlitby, které nám zajistily trochu míru (LRA Josepha Konyho – pozn. ugandská partyzánská organizace – nás již netrápí), ale nadále se modlete za naše krajany, kteří trpí ozbrojenými konflikty v jiných částech země tak, abychom všichni mohli zakusit radost z pokoje, který přináší Ježíš Kristus. Největším problémem zůstává chudoba, nemoci, nevzdělanost, korupce, domácí násilí, metla HIV/AIDS, nárůst počtu sirotků a dětí, které se musely stát hlavou rodiny (kvůli HIV/AIDS) a jiné sociální problémy.

V letošním roce jsme obdrželi dotaci na školní pomůcky pro děti. Podpora směřovala k dětem z velmi chudých vzdálených škol a sirotkům, jejichž rodiče zemřeli na HIV/AIDS. O posledně jmenované děti se stará sdružení COSBEL Children – Lira. Nyní tyto děti chodí do školy, žijí společně ve svých vesnicích a chodí do školy spolu s ostatními dětmi. Rozdělili jsme školní pomůcky, mýdlo na praní, umývadla pro děti z COSBEL na začátku školního roku a dětem ve vybraných školách v 18 farnostech diecéze. Každé dítě ve školách, které jsme navštívili, dostalo potřebné školní pomůcky. Kněží spolu s katechisty pomáhali vybírat školy, kde je třeba pomoci a kam přispět se školními pomůckami. Každý rok pomáháme v jiných školách, kromě dětí z COSBEL, jimž pomáháme každoročně. Počet potřebných dětí, které chodí do školy, velmi vzrostl také díky programu Universal Primary Education. Děkujeme Bohu, za to, že pomůcek bylo vždy dost pro všechny tyto děti.

Děkuji Vám

George Humble Opio

diecézní ředitel PMD, Lira (Uganda)

Napsáno: 8. 12. 2014

Dopis z Guyany – Dopis diecézního ředitele zodpovědného za projekty, které podporujeme v Guyaně. Jedním z nich je domov (sirotčinec) pro děvčata, kde naše podpora zahrnuje náklady na vzdělání a zdravotní péči dívek, náklady na vodu, elektřinu a pořízení školních pomůcek.

Zdravím z Guyany! Doufám, že se Vám daří dobře!

Rádi bychom využili této příležitosti a vyjádřili upřímnou vděčnost Vám a lidem z České republiky, jejichž šlechetnost nám dovoluje uskutečňovat naše pastorační snahy. Modlíme se, aby Boží požehnání opravdu obohatilo Vaše životy.

Přikládám pastorační zprávu za období 2013 – 2014.

S velkou vděčností a modlitbami

Rock Behary

diecézní ředitel PMD, Guyana

Úryvek z pastorační zprávy ředitelky sirotčince (říjen 2014):

„Dívkám často připomínáme pomoc, kterou dostávají díky starostlivým lidem, a že by na oplátku také měly pomáhat ostatním. Proto děláme balíčky pro děti ze vzdálených oblastí Guyany s teplým oblečením, školními potřebami nebo pomáháme vydělávat peníze při farních jarmarcích. Tyto peníze jsou použity jako pomoc k vyrovnání výdajů, v jednom případě pomohly vyměnit střechu na kostele. V poslední době děláme balíky s oblečením pro děti z vnitrozemí, které jsou v nouzi. Děti učíme vnímat potřeby ostatních a říkáme jim, co je Papežské misijní dílo dětí.

Děti jsou zpravidla nadšené, pokud mají příležitost navštívit domov pro opuštěné malé děti, protože některé z dívek tam také dříve žily. Na návštěvy sebou většinou berou věci jako oblečení, toaletní potřeby, mléko nebo cokoliv, co je možné využít nebo z čeho budou mít děti radost.“

Sestra Leonie De Costa

Zdravíme z Domova Chipata Cheshire v Zambii.

Zvláštní dík patří vám, dobrodincům, kteří stále podporujete náš Domov dotacemi. Jsme PMDD stále vděční za štědrost při poskytování pomoci našemu Domovu. Bez této vaší pomoci bychom nebyli schopní v tomto Domově dosáhnout našich cílů. Díky vašemu přispění naši práci v Domově zvládáme.

Domov Chipata Cheshire je domov, který ubytovává děti s postižením ve věku od 4 do 14 let z celé Východní provincie Zambie a každý rok je v domově okolo 40 dětí. Všechny děti, o které se v domově staráme, jsou bezbranné, zranitelné a některé z nich jsou sirotci. Domov nabízí fyzickou a sociální rehabilitaci, vzdělání, vedení dětem v domově i těm v jeho dosahu, které jsou zařazeny do programu.

Grant, který jsme obdrželi minulý rok, dovolil Domovu nabídnout holistickou (celistvou) funkční rehabilitaci dětem s různými fyzickými postiženími. Provedli jsme chirurgickou operaci u tří chlapců a jedné dívky; poskytli umělou končetinu dvěma chlapcům a pěti dívkám; fyzioterapii pro 33 dětí; zdravotnické zvýšené boty dvěma chlapcům; také jsme měli zákroky a prohlídky. Operace byly u všech čtyř dětí úspěšné, i když dvěma z nich ještě zbývá jednu další operaci podstoupit. Navíc jsme sponzorský příspěvek využili k opravě dětské televizní místnosti, která byla poničena silnými dešti, a udělali jsme celkovou údržbu domu.

Domov má různé programy a aktivity, které pomáhají dětem s rehabilitací. Ty zahrnují duchovní, sociální a fyzické činnosti. Hodnota, která se skrývá za těmito programy, spočívá v tom, že do dětských myslí se už na počátku zakoření pozitivní přístup. Láska a náklonnost jsou středem všech aktivit provozovaných v Domově Cheshire.

Nejsou to výlučně děti, kteří si uvědomí co znamená postižení, ale vztahuje se to také na dospělé, kteří se většinou o tyto děti starají, když opustí Domov Cheshire. Rodiče a opatrovníci jsou vyzýváni k tomu, aby milovali a starali se o tyto děti, stejně jako to dělají u dětí bez postižení.

Přikládáme obrázky odvedené práce. Domov Cheshire je skutečně velmi vděčný všem dárcům za jejich štědrou pomoc a za to, že přispívají k aktivitám Domova, aby se ujistili, že vše probíhá dobře.

Ať vám Bůh štědře oplatí vaši dobrou práci. Budeme vždy chovat v lásce vaši obvyklou přízeň a podporu. Přejeme vám Boží požehnání ve vaší práci.

S pozdravem,

Sr. Petronella Chola Chanda

ředitelka Domova

Drazí přátelé,
srdečně vás všechny zdravím.
Chci upřímně vyjádřit své díky a vděčnost vám všem, kteří jste mi byli během celého roku 2012 důležitou oporou, inspirací, povzbuzením a posilou. Díky vaší šlechetné pomoci jsem vše zvládal hladce, včas a bez větších obtíží a problémů.
Přeji vám veselé Vánoce a šťastný nový rok 2013. Ať dobrý Pán žehná vám všem.
Váš bratr v Kristu
Rev. Ponen Paul Kubi CSC

Posílám pozdravy od Sester, SMRA a studentek z dívčí koleje St. Mary. Chtěla bych vám poděkovat s obrovskou radostí a vděčností za vaši laskavou pomoc pro dívčí kolej St. Mary ve městě Toomiliah v arcidiecézi Dháka, kterou schválilo Papežské misijní dílo dětí na svém Generálním shromáždění v květnu 2012. Tato výjimečná podpora umožňuje našim studentkám pokračovat ve studiu, což je jedna z cest, jak mohou dívky získat jasnou budoucnost v kultuře, které dominují muži. Kolej je místem, kde se jim dostává duchovní, duševní i fyzické péče a také odborného vzdělání, aby mohly být soběstačné a vést ukázněný život. My, sestry SMRA a naše studentky pamatujeme na vás a na všechny děti v našich modlitbách. Pro vaši informaci vám s tímto dopisem posílám zprávu o jejich činnostech a několik fotografií našich dívek.
Ještě jednou vám mnohokrát děkuji. Nechť nám Pán Ježíš a Blahoslavená Panna Maria žehnají, abychom mohli konat svou službu pro slávu Boží.

S přáním nejlepšího zdraví
sestra Mary Bani, SMRA
ředitelka koleje