29. května 2020 Calamba, Filipíny

Naši milí!

Jsme opravdu rádi za zprávy o tom, jak se vám daří. Bohu díky, že jste v pořádku a máte také více času na rodiny, protože to je náš život.

Naše situace je stále těžká. Země se dostala do karantény (lock down) 13. března, od té doby nefunguje veřejná doprava, vše je zavřené, kromě obchodů s jídlem. Mší svatých se účastníme tak, že je sledujeme v televizi. S dětmi se nesmíme vídat, také z toho důvodu, že mají být doma.

Mnoho, mnoho lidí přišlo o práci, především řidiči tuk-tuků (motorek na rychlou přepravu), řemeslníci, uklízeči, stavební dělníci,… nejchudší lidé trpí nedostatkem jídla, vláda se snaží pomoci. V tuto chvíli se našim lidem v okolí snažíme pomoci z prostředků, které od vás máme skrze Papežské misijní dílo dětí – rozdáváme rýži a pro děti mléko.

Karanténa má trvat do konce května, ačkoli v mnoha oblastech je situace velmi dobrá a případů onemocnění nepřibývá. Nebyly jsme tudíž ani schopné připravit naši oblíbenou květinovou slavnost pro Pannu Marii. Čekáme, že v červnu už se situace zlepší. To vše silně ovlivnilo chod školního roku, vláda doporučuje online výuku a otevření škol po prázdninách. My ale pracujeme s předškolními dětmi z velmi chudých rodin, tady se nedá na takovou možnost vůbec pomýšlet. Proto se stale modlíme a prosíme Boha o moudrost, jak na tuto nouzi odpovědět…

V modlitbě stále nosíme na srdci vás všechny. Bůh vás i vaše blízké ochraňuj!

Claudia, sestry od Piety

P.S. K poslednímu květnovému dnu nám dorazilo přání požehnaného prožití slavnosti Seslání Ducha Svatého a radostná zpráva, že přísná karanténa už byla na Filipínách uvolněná.

21. června 2020 Calamba, Filipíny

Drazí!

Přijměte naše pozdravy, a to od Ježíšova srdce. Bůh je skutečně dobrotivý a milující.

Na vaši otázku, jak se nám daří, můžeme odpovědět ano, situace se zlepšuje. Už můžeme navštěvovat naši komunitu v jiném městě, navštěvovat mše v kostele, snižuje se počet onemocnění Covid 19. A v našich srdcích pomalu může znovu růst naděje, že z epidemie budeme vyléčeni. Přesně jak píšete, ano, mnoho, velmi mnoho lidí přišlo o práci. Také se ale stali vynalézavými a pokouší se pěstovat různé plodiny pro obživu, hledají nové cesty k obživě.

Naše malé děti ze školy budou mít tento rok alternativní vyučování, protože vláda zakázala výuku ve školách do doby, než bude na Covid 19 vakcína. Připravujeme tedy dětem pracovní listy a nosíme jim je nebo posíláme domů. Rodinám k tomu přidáváme balíčky s jídlem, základními potravinami a mlékem pro děti.

Velmi, velmi mě potěšila zpráva o tom, že jste prožili animátorský kurz na téma misie. A jsem hluboce zasažena vzkazem dvou účastnic, které jsem i mohla vidět na fotografii. Modlíme se a věříme v nárůst duchovních povolání v Evropě, a to se bude dít, pokud budeme sdílet semínka Evangelia, která vyrůstají díky misii.

Jsme jedno v modlitbě! Udržujme pevné naše spojení s Bohem a služme potřebným v Jeho jménu!

Prosím, předejte naše pozdravy svým rodinám, farním kněžím a misijním spolupracovníkům. A naši hlubokou vděčnost za podporu našeho projektu (zdravotní a potravinová pomoc rodinám, výuka předškolních dětí).

Sestra Claudia, sestra Gilda a celá komunita od Piety

24. června 2020 Calamba (San Pablo), Filipíny

Chvála Kristu a Panně Marii!

 Jak se vám daří v těchto dnech rozšířených karanténních opatření? Doufám, že je vše v pořádku a jste zdrávi. Z hloubi srdce vyjadřujeme naši vděčnost za vaši dlouhodobou podporu dětí, o které se staráme. Tento rok je pro nás všechny velmi významný. Část darů, které jsme obdrželi, byla použita na pomoc obětem erupce sopky, ke které došlo 6. ledna 2020, a následně chudým rodinám, které byly silně zasaženy zvýšenou celospolečenskou karanténou kvůli globální pandemii způsobené nemocí COVID-19.  Přikládáme fotografie z našich aktivit.

Ještě jednou děkuji a ujišťuji vás o našich upřímných modlitbách. Bůh nechť vám žehná a ochraňuje vás.

S pozdravem,

Sr. Cecilia Castino Pajo, FdCC, Kanosiánská akademie

Milý důstojný otče,

pozdravení a radost z chlapeckého domova sv. Františka v Matale na Srí Lance.

S radostí Vás informuji o tom, že jsme od Papežského misijního díla dětí obdrželi US 3,000 (Rs. 504,000) „Příspěvky na výživu sirotků a údržbu chlapeckého domova sv. Františka v Matale na Srí Lance. Velmi děkuji za Vaši štědrost, která pomáhá dětem, o které tady pečujeme.

Posílám Vám pro informaci krátkou zprávu o našem projektu.

Název projektu: Příspěvky na výživu sirotků a údržbu chlapeckého domova sv. Františka, č.90, Vihara Road. Matale, Srí Lanka.

Středisko pro rozvoj dětí sv. Františka

Tento domov leží v kopcovité krajině v centrální části Srí Lanky ve městě Matale, 140 km od hlavního města Colombo v diecézi Kandy. Byl založen v roce 1952 pro sirotky – opuštěné, ubohé a bezmocné chlapce s cílem učinit z nich občany prospěšné pro naši zemi. Tento ústav řídí Misijní bratři františkáni. Chlapecký domov sv. Františka je organizace pro sociální rozvoj s cílem zlepšit kvalitu života hendikepovaných lidí v nejchudších komunitách na Srí Lance. Zdejším chlapcům je 5 až 18 let a patří k různým rasám a náboženským vyznáním. Tento projekt nám má umožnit poskytnout sirotkům v našem domově uspokojení základních potřeb – jídlo, oblečení, přístřeší, lékařskou péči, školní pomůcky a jiné. Ústav se stará o 68 chlapců od 5 do 18 let. Mezi nimi jsou sirotci, které zde umístili Department pro probační dětskou péči, soud pro mladistvé a zbytek chlapců pochází z rozvrácených rodin, kdy rodiče opustili své děti, prodali je nebo zemřeli nebo to jsou podvyživené děti z velkých rodin, ve kterých otcův příjem nestačí na to, aby je všechny uživil, oblékl a poskytl jim vzdělání.

Většina chlapců jsou sirotci, několik jich má otce nebo matku. Většina z nich jsou katolíci z diecéze Kandy, několik jich pochází z jiných částí země. Velký počet chlapců, kteří odešli z domova, vykonávají dnes zodpovědná povolání v naší zemi a jsou domovu velmi vděčni, že jim umožnil tuto změnu v jejich životech.

Toto jsou cíle našeho chlapeckého domova:

1. Emancipace ubohých, utlačovaných a ekonomicky znevýhodněných lidí za účelem vybudovat lepší komunity založené na spravedlnosti, přátelství, bratrství a rovnost v souladu s hodnotami Božího království.

2. Dát chlapcům pocit, že jsou milováni a že je o ně postaráno.

3. Poskytnout odpovídající vzdělání prostřednictvím školní docházky.

4. Vychovat z nich dobré lidské bytosti a dobré občany.

5. Poskytnout i technické vzdělání v rámci výuky.

6. Zajistit katechetickou výuku.

7. Šířit Kristovo evangelium lidem, kteří dosud neslyšeli o Ježíši.

8. Naším hlavním cílem je dát společnosti jedince, který svým přátelům prokazuje lásku, ne nenávist. Jedince jako plodného uvědomělého občana.

O zemi

Srí Lanka je ostrov u jižního výběžku Indie, od Indie jej odděluje Palkův průliv. Zabírá rozlohu 65,610 km2. 83 % z téměř 14 milionů obyvatel tvoří Sinhálci. Jsou to převážně budhisté. Tamilové tvoří 9% obyvatel, mezi nimi převažují hinduisté. Muslimové s 6,4 % jsou třetí skupinou se speciální identitou. Křesťanů je 7,8 %. Nacházejí se mezi Sinhálci, Tamily a Burgery.

Je to velmi chudá země třetího světa. Průměrný plat je velmi nízký. Dokonce i vláda je bezmocná ve snaze vrátit zemi opět do normálního stavu. Největší část státních prostředků je určena pro ministerstvo obrany. Srí Lanka byla jednou z prosperujících zemí v jižní Asii. Ale dnes už není. Národ prožívá svou nejhorší krizi a každodenní životní podmínky lidí jsou velkým otazníkem. Rostoucí nezaměstnanost a nedostatek základní školní vybavenosti se staly jizvou národa. Existuje zde velký tlak na bydlení, zdravotnická a sociální zařízení. Vláda není schopna uspokojit ani základní potřeby lidí.

O dětech

Ústav se stará o 68 chlapců. Téměř všichni chlapci jsou sirotci, několik jich má otce nebo matku. Většina chlapců jsou katolíci. Několik jich pochází z nekatolických rodin. Od svítání do soumraku si plní své každodenní povinnosti. Všechny děti navštěvují státní školy v blízkém okolí. V kostele sv. Tomáše v Matale probíhá katechetické a biblické vyučování. Jednou týdně se účastní mše svaté v naší kapli a domově bratří. V neděli a v pátek chodí na mši svatou do kostela sv. Tomáše. Všechny děti jsou členy PMDD a účastní se všech našich aktivit.

Obvyklá strava chlapců:

Snídaně: chleba s karí / rýže v mléku s karí / žluté fazole nebo zelený hrášek / čaj s mlékem a jiné.

Oběd: rýže, maso se zeleninou / ryba/vejce/sójové maso nebo sušená ryba, salát nebo papadum a jiné.

Večeře: rýže, chléb, nudle, ryba z konzervy, vejce s karí, sušená ryba, zelenina a jiné.

Příloha: Odhadované příjmy a výdaje za rok 2018

Při této příležitosti chci poděkovat vám a všem dárcům za schválenou podporu na údržbu chlapeckého domova na rok 2018. S vděčností vzpomínáme také na mladé katolíky v České republice za tyto dary a zájem o tyto děti v nouzi.

V příloze naleznete fotografie. Pokud budete požadovat podrobnější údaje, bez váhání mě kontaktujte. Děti a my bratři se stále modlíme za štědrý Boží lid, který nám pomohl.

S přáním všeho nejlepšího a ujištěním o každodenních modlitbách

V Kristu Váš bratr Jeba Selva

Drahá Hanko a všichni přátelé Papežského misijního díla dětí!

Se srdci naplněnými radostí vám přejeme požehnané a radostné prožití Velikonoc! Po té dlouhé cestě postem, která nás dovedla až sem, k tryskající radosti z Krista, který je vzkříšen, a my s Ním máme podíl na novém životě. Děkujeme i za zaslané fotografie z projektů na Srí Lance. Je to úžasné vědomí, že jsme součástí jedné velké rodiny živého Boha. Zasíláme i mnoho pozdravů od našich filipínských dětí dětem do České republiky. Velmi jsme na vás mysleli při našich i vašich postních duchovních cvičeních.

Děti z naší mateřské školky končí školní rok. Jsou velmi vděčné za své malé úspěchy a spolu s jejich rodiči se modlí a děkuji dárcům z České republiky za podporu jejich vzdělání a jedno výživné jídlo denně. Také jsme pomohli jednomu pětiletému děvčeti zachránit zrak lékařským zákrokem a zakoupením speciálních brýlí. Tento zákrok se bude opakovat každých 6 měsíců, dokud nebude moci používat brýle normálně.

Požehnanou dobu velikonoční! Kristus vstal z mrtvých, aleluja!

Na přiložených fotografiích je zakončení školního roku, Květná neděle a děvčátko s brýlemi

S láskou a vděčností

sr. Claudia a Gilda a komunita sester Naší Paní od Piety

Milý otče,

s radostí Vám oznamuji, že jsme prostřednictvím Papežského misijního díla dětí od vás obdrželi 2 000 USD na provoz dětského domova Sv. Františka v Matale na Srí Lance. Velmi Vám děkuji, že tak štědře pomáháte dětem v nouzi, o které se staráme a posílám stručnou zprávu o našem projektu, kterým je dětský domov Sv. Františka, určený chlapcům od pěti do 18 let různých ras a náboženského vyznání.

Náš domov leží v hornaté krajině střední části Srí Lanky ve městě Matale, 140 km od hlavního města Colombo, v diecézi Kandy. Sirotčinec byl založený františkánskými misionářskými bratry. Děti v naší péči jsou většinou sirotci, nebo se jedná o děti opuštěné, chudé a bezmocné. Našim cílem je vychovat z nich dobré občany naší země.

Tento projekt nám umožňuje poskytovat jim základní pomoc jako je zajišťování stravy, oblečení, ubytování, lékařské péče a vzdělání atd. Máme nyní v péči 76 chlapců. Nekteří z nich k nám byli posláni z dětského centra pro výživu a péči, jiní pocházejí z rozpadlých rodin, nebo jsou podvyživené v důsledku toho, že jejich rodiny nejsou schopny se o ně postarat.

Většina chlapců jsou katolíci a patří do diecéze Kandy, pár z nich však pochází i z jiné části země. Mají určeny každodenní povinnosti. Většina dětí navštěvuje vládní školu, účastní se také katechetického a biblického vzdělání zajišťovaného kostelem Sv. Tomáše v Matale. Jednou týdně mají mši svatou v naší kapli, a v pátek a neděli v kostele Sv. Tomáše. Všechny děti jsou členy Papežského misijního díla dětí a účastní se jeho aktivit.

Rád bych využil této příležitosti a poděkoval všem podporovatelům za to, že nám svými příspěvky v roce 2017 pomohli udržet náš domov v provozu. S vděčností vzpomínáme také na dárce z České republiky, kterým naši chlapci nejsou lhostejní. Chtěli bychom vás ujistit, že se za vás společně s chlapci denně modlíme.

Přeji vám vše dobré.

S díky

Bratr J. Selvanayagam C.M.S.F., Ředitel domova sv. Františka

„Moc zdravím a omlouvám se, že píšu tak pozdě. Máme velmi špatný internet. Už dva měsíce se snažím poslat tyto informace. Tak doufám, že teď konečně dojdou. Díky moc za všechny modlitby.“ Salesiánka Jarka Chorovská píše z Jižní Venezuely.

Kdo jsou Janomamové

Janomamové žiji na severu Brazílie a jihu Venezuely. Jedná se o zdatný bojovný kmen, početný, velmi radostný, mladý a plný naděje. Po tisíc let si zachoval svou totožnost (zvyky a tradice). Žije velmi silným společenským životem (tanci, oslavami, shromážděními). Janomamové ve Venezuele žijí na rozloze přes 175 tis. km2. Většina kraje je Amazonský prales, pro nás velmi špatně přístupný. Janomamové se v něm velmi dobře orientují pěšky a stavějí si v něm svůj oválný dům neboli „šapun“. Tato kultura se tvořila mnoho po století a je založená na pověstech, mýtech a zvycích, které se předávají z generací na generace. Při jejich shromáždění se používá „yopo“, což je droga – prášek, jehož šňupání jim umožní dostat se do transu. Tím se mohou spojit s nadpřirozenem – s duchy. Při těchto setkáních je hlavním aktérem šaman. Jeho úkolem je chránit šapun od jakéhokoliv zla (nemoci, smrti a jiného nepřítele). Tyto osoby jsou dost vážené.

Muži mají vždy u sebe luk a šípy, které si vyrábí z přírodních materiálů. Musí jimi ochránit rodinu od případného nebezpečí, jako je tygr či jiné zvíře. Šípy se používají při bojích a na lovu. Lovem si Janomamové získávají obživu. Především loví: divoká prasata, opice, krokodýly, pávy, hady, želvy, něco jako srny, hlodavce lapa… Taky dost loví ryby, i když to často bývá také práce žen. Jejich častou aktivitou je také sběr ovoce v pralese. Někdy musí jít čtyři hodiny, než narazí na místo kde se nachází. Součástí jejich jídelníčku jsou také housenky, mravenci, žáby, med. Umí také pěstovat banány, juku, cukrovou třtinu, kukuřici, sladké brambory, ananas, papáju a tabák. Janomamové ne vždycky mají dostatek jídla, ale pokud nějaké mají, vždy vám nabídnou a děti jsou v tom příkladem.
Děti jsou v rodině velmi dobře přijaté a milované. Dítě do tří let je vázáno na matku, která ho stále nosí s sebou. Když je větší, tak se osamostatňuje a jeho hlavní činností je hra. Dívky velmi brzy začínají s pracemi žen, jako je nošení dříví, vody a příprava pokrmu. Stávají se ženou první menstruací. Kluci začínají mít luk a šípy a zkouší lovit ptáčky a malá zvířátka. Nemají žádný zvláštní obřad, kdy se stanou muži, ale vetšinou se stávají zodpovědnými, když mu dají ženu.

Společenský život a svérázné pohřební obřady

Oslavy, které Janomamové pořádají, jsou příležitostí k pozvání sousedních šapunů. Směňují se věci (šípy, hrnce, sítě na spaní, tabák, mačeta), domlouvají se svatby, sdělují se novinky, plány, informace apod. Těmito oslavami se udržuje přátelství a spojenectví, které je velmi důležité v období boje. Při těchto oslavách mají důležitou roli ozdoby. Malování nejen tváře, ale celého těla. Je několik barev a motivů, které se malují pro různé příležitosti. Např. černá barva (uhlíkem) je vetšinou při pálení zesnulého a do boje. Červená barva „onoto“ je pro oslavy a tance. Peří z různých ptáků je použito na na ozdoby uší a ramen. Kůže z opice jako čelenka zdobí většinou muže. Ženy se zdobí také květy a dřívky.

Dalším silným prvkem je obřad pálení zesnulého a konzumace jeho popele. Když někdo zemře všichni se sejdou okolo a brečí, zpívají a tančí. Někteří muži připraví dříví a poté se namalují na černo. S pokřikem vejdou do domu kde leží zesnulý. Vytáhnou jeho tělo ven a položí na dříví. Tato „pohřební služba“ bdí nad tím, aby bylo tělo dobře spáleno. Po vychladnutí popele se posbirají kousky kostí a uschovají v košíčku do dne oslavy. Po té rodina začne organizovat oslavu. Hledají se na zahradě banány. Ty se pak zavěsí, aby uzrály. Muži vyráží na lov, který trvá přibližně týden. Ženy mezitím připravují jukové placky a ozdoby. Po nocích zpívají a tančí, aby muži měli dobrý lov. Když se muži vrátí z lovu, večer vytáhnou košík s pozůstatky a pláčou. Poté ozdobí košík peřím. Další den po ránu uvaří banánový nápoj a sejdou se v domě zesnulého. Když je vše připraveno, několik mužů namalovných na černo přinese košík. To vše provází pláč smíchaný se zpěvem. Dva muži namalovaní a nazdobení přinesou kmen a hole, taky nazdobené. Do kmenu vysypou kosti zesnulé osoby a holemi je rozdrtí. Takto vzniklý jemný prášek se smíchá z bananovým nápojem. Šaman odežene zlé duchy, aby tento nápoj neuškodil nikomu, kdo ho pije. Vetšinou pijí jen muži. Popel, který zůstane, se rozdělí do několika nádobek a dá se rodině, aby mohla uspořádat další oslavu. Posledním okamžikem je rozdělení lovu (uzeného masa) a jukových placek pro všechny pozvané. Misionáři a misionářky se vždy zúčastnily těchto obřadů. Před dvěma lety zemřela sestra Antonieta a Janomamové si vyžádali od rodiny její popel, aby mohli uspořádat tuto oslavu. Takto jí vzdali čest, protože ji brali jako jednu z nich.

Misionáři mezi Janomamy

Mezi Janomamy přišli poprvé misionáři v roce 1957, aby společně s nimi kráčeli k Bohu. Nyní pracujeme na čtyřech místech jako apoštolátní komunita, která je tvořena ze salesiánů, sester a laiků (dobrovolníků).
Společně se scházíme jednou za měsíc, abychom plánovali, hodnotili, vyměňovali si názory, modlili se a oslavovali. Společně se také snažíme Janomamy poznat, přijmout je a vážit si jejich kultury.
Ze začátku misie se sestry věnovaly také nemocným. Dnes jsou zde již zdravotníci z řad Janomamů. Také zdravotnictví ve Venezuele posílá na toto místo své lékaře. Misionáři se tedy více zabývají evangelizací, výchovou a vzděláváním. Mezi Janomamy již je skupina křesťanů a někteří se zúčastnili kurzu o Bibli, a tak mohou v osadě vést bohoslužbu slova. Také zde najdeme velkou skupinu katechumenů, těch kteří se připravují na křest.

Jsou zde 4 větší školy a 20 škol v osadách s přibližně 1 000 dětí. První misionáři společně s Janomamy vypracovali materiál na vyučování: knihy, sešity a jiné pomůcky. Do velkých škol se děti dopravují lodí. V odpoledních hodinách je vyučování pro dospělé.

Při kurzech samoobživy se mohou naučit některým dovednostem, které mohou využít k přivýdělku: jako například kurzy šití, háčkování, tkaní, výrobu lodí a pádel… Několik let zde funguje šicí dílna pro ženy a prodejna výrobků. Zajišťuje možnost práce pro ženy a výrobky pro celé okolí. Ručně vyrobené košíky se směňují za potřebné věci, jako jsou mačety, háčky na ryby a podobné. Také vzděláváme ohledně lidských práv, práv na pozemek a práv pro indiány. Organizujeme také preventivní programy, kde se domorodci seznamují s úskalím drog a těžbou zlata.

Drazí z Papežských misijních děl!

Dnes na památku Panny Marie Lurdské svěřujeme vaši misijní cestu na Srí Lanku Naší Paní. Dovedu si představit, jak velkou radost jste místním lidem svou návštěvou přinesli.

Při našich lednových oslavách slavnosti Dítěte Ježíše přišlo do kostela opravdu hodně dětí a každé z nich obdrželo na památku obrázek Dítěte Ježíše. Náš otec měl pro děti připravenou opravdu pěknou promluvu, která je měla inspirovat k společnému životu a vrůstání do důvěrného spojení s Ježíšem. Na konci mše svaté se zasvětily Dítěti Ježíši.

Díky vaší podpoře děti obdržely svoje denní jídlo – velmi horkou polévku.

Stále jsme s vámi spojeny v modlitbě!

Kéž nás Panna Maria stále inspiruje v pomoci dětem, jako milovaným dětem Božím.

Sr. Gilda a Claudia, Filipíny, Calamba

Naši drazí z Papežských misijních děl v České republice!

Posílám vám pozdravy a modlitby při příležitosti slavnosti Dítěte Ježíše, kterou zde budeme slavit v neděli 21. ledna. Jde o největší slavnost na Filipínách od dob, kdy Filipíny patřily Španělsku. Zde v komunitě v Calambě budeme mít mši svatou s požehnáním dětem a následně spolu posnídáme – bude to pro mnohé z nich jediné pořádné jídlo ten den.

Do tohoto dne vstupujeme také s nadějí a radostí, že budeme jistě v duchovním spojení s vámi všemi po celém světě v Papežském misijním díle dětí. My přidáváme ještě postoj velké vděčnosti za vaši nepřestávající pomoc. Zrovna dnes ráno nás přišla prosit jedna chudá žena o léky pro své dítě se silným zánětem v oku. Tomu děcku jsme mohli poskytnout pomoc díky vaší pomoci skrze projekt na zdravotní ošetření!

Pozdravy a modlitby všem dětem ve vaší zemi… jsme šťastné, když nám posíláte fotografie, můžeme je tady sdílet s našimi dětmi.

Kéž Bůh ochraňuje a provází všechny projekty na ochranu dětí svou prozřetelností.

Sjednoceni v modlitbě

sr. Gilda a sr. Claudia, Calamba