Příspěvky se štítkem Řím

Generální shromáždění PMD – Řím 2016

Ve dnech 30. – 4. června 2016 proběhlo v Římě každoroční Generální shromáždění Papežských misijních děl. Zúčastnili se ho národní ředitelé PMD přibližně ze 116 zemí všech kontinentů. Shromáždění zahájil prezident PMD a pomocný sekretář Kongregace pro evangelizaci národů Mons. Protase Rugambwa, který řekl: “PMD mají opodstatnění pouze tehdy, pokud si žárlivě zachovají svou specifičnost: animaci, formaci a spolupráci s místními církvemi. Nejsme jednou z mnoha dobročinných agentur, které shromažďují finanční prostředky pro rozvíjející se země. To co charakterizuje naši službu, je na prvním místě evangelizace”. Arcibiskup Rugambwa také zdůraznil sté výročí jednoho ze čtyř Papežských misijních děl – Papežské misijní unie (PMU), která byla založena z iniciativy blahoslaveného Paolo Manny a podtrhl nutnost její reformy.

Prefekt Kongregace pro evangelizaci národů, kardinál Fernando Filoni, se ve své odpolední promluvě k národním ředitelům věnoval Papežské misijní unii a hlavním úkolům PMD: „Neměli bychom se bát naléhavé potřeby reformovat Papežskou misijní unii, a tím dát nový impuls také dalším třem Papežským misijním dílům”. A vysvětlil: “Církve s dlouhou křesťanskou tradicí mají dnes potíže s dostatečným nadšením a zájmem o hlásání evangelia v zemích a církvích za hranicemi svého státu. Na druhé straně se zdá, že mladé církve jsou v této době příliš zaujaty vlastním vnitřním uspořádáním. My všichni, věřící i duchovní, zápasíme se současnými kulturními, hospodářskými a náboženskými výzvami. Je pro nás stále obtížnější cítit se připraveni a dostatečně silní k tomu, vyjít do existenčních a územních periferií, které nás zavádí daleko za hranice obvyklých sociologických a ekonomických standardů.”

V úvodní studijní části se účastníci rozdělili do několika skupin, ve kterých si předávali zkušenosti a navzájem se inspirovali prací ve svých národních kancelářích a diskutovali o strategii podpory světové misijní solidarity. Prezentovali způsoby své činnosti, pomůcky a tiskoviny. Českou republiku zde zastupoval Leoš Halbrštát, národní ředitel Papežských misijních děl.

Ve středu 1. 6. 2016 navštívili všichni národní ředitelé PMD a pracovníci Kongregace pro evangelizaci národů Ducento, místo nedaleko Neapole, kde je pohřben zakladatel Papežské misijní unie blahoslavený P. Paolo Manna a u jeho hrobu společně slavili Eucharistii.

V druhé organizační části byly projednány aktuální přehledy činnosti PMD za minulý rok a finanční výhledy na rok letošní. Přednesli je příslušní generální sekretáři následovně: za Papežské misijní dílo šíření víry P. Ryszard Szmydki, OMI; za Papežské misijní dílo sv. Petra apoštola P. Fernando Domingues, MCCI; za Papežské misijní dílo dětí Dr. Baptistine Ralamboarison, za Papežskou misijní unii P. Fabrizio Meroni, PIME. Pozornost byla také věnována revizi Stanov PMD.

V pátek 3. června 2016 bylo letošní Generální shromáždění PMD zakončeno závěrečnou řečí a večerní mší celebrovanou Mons. Protase Rugambwou.

I letos přivítal národní ředitele Papežských misijních děl na sobotní audienci v Klementinském sále Apoštolského paláce papež František a mimo jiné jim řekl: „Bl. Paolo Manna velmi dobře pochopil, že formace a výchova ke službě církvi a jejímu vrozenému misijnímu poslání je cíl, který se týká veškerého svatého Božího lidu, v různosti jeho životních stavů a služebných úřadů.“ Papež František pokračoval: “Chce to mystiku. Musí růst náš zápal pro hlásání evangelia. Obávám se – a chci se vám s tím svěřit – že vaše dílo se zakládá na dokonalé organizaci, ale chybí mu zanícení. Tutéž práci může odvést nějaká nevládní organizace – ale to vy přece nejste! Misijní unie, která nehoří nadšením, k ničemu není. Misijní dílo bez mystiky je zbytečné. Vaše misijní unie dnes potřebuje právě toto – mystiku světců a mučedníků. Trvalá práce na misijní formaci, kterou máte konat, nesmí být jenom intelektuálním kurzem, nýbrž má být součástí této vlny misijního zápalu, který se sytí mučednickým svědectvím.“

Národní ředitel Leoš Halbrštát vyřídil papeži Františkovi pozdravy od českých misionářů a dětí z PMDD a ujištění o jejich modlitbách a přivezl pro věřící z ČR povzbuzení do další misijní práce.

Svatý otec k Papežským misijním dílům: Nevylučujte Krista z jeho misionářského díla

Vatikán. „Jak rád bych také pro vás našel slova, která by vzbudila dobu horlivější, radostnější, velkorysejší a odvážnější evangelizace, plné lásky až do krajnosti a překypující nakažlivým životem (Evangelii gaudium, 15)“, přivítal dnes v poledne Svatý otec František národní ředitele Papežských misijních děl. Audience v Klementinském sále Apoštolského paláce se konala v závěru týdenního generálního shromáždění.

“Misijní působení je paradigmatem každého díla církve. (…) Jako Kongregace pro evangelizaci národů a národní ředitelé Papežských misijních děl doprovázíte s úctou a láskou mladé církve, rozptýlené po celém světě, a vedete Boží lid k plnému prožívání univerzální misie. Znáte úžas, jaký v lidstvu vyvolává Duch svatý právě prostřednictvím těchto církví, které jsou často materiálně chudé, trpí obtížemi a pronásledováním kvůli věrnosti Božímu slovu a svědectví na obranu člověka. (…) Církev je povolána vycházet do ulic a jít vstříc tolika našim bratrům a sestrám, kteří žijí bez síly, světla a útěchy z Ježíše Krista, bez společenství víry, které by je přijalo, bez horizontů smyslu a života. (Evangelii gaudium, 49)“

Papežská misijní díla jsou nástrojem společenství mezi církvemi, podporují a uskutečňují sdílení lidských i materiálních zdrojů, pokračoval papež František:

“Pěkně prosím, dávejte si pozor, abyste neupadli do pokušení stát se nevládní organizací, či úřadem na distribuci řádné a mimořádné pomoci. Peníze nám pomáhají, ale také se mohou stát zkázou misie. Pokud se zaměříte hlavně na funkčnost anebo jí vyhradíte velký prostor, přivede vás to do záhuby. Když jsme si příliš jisti zdrojem misie, tedy jejím Hybatelem, nastává smrt. Prosím, v rámci mnoha plánů a programů nevylučujte z misionářského díla Ježíše Krista, neboť je to Jeho dílo. Církev, která se omezila na výkonnost stranického aparátu, už zemřela, i kdyby ještě po staletí přetrvávaly její programy a struktury pro kleriky a laiky, kteří jsou zaneprázdněni sami sebou.“

Pravá evangelizace je možná pouze v posvěcující síle Ducha svatého, který jediný je schopen církev obnovit, otřást jí a podnítit ji k odvážnému vyjití ze sebe, aby hlásala evangelium všem národům, loučil se papež František s národními řediteli Papežských misijních děl.

Zdroj radiovatican

O hmatatelném dobru s odstupujícím ředitelem PMD a plánech nového Národního ředitele PMD.

Kard. Fernando Filoni, prefekt Kongregace pro evangelizaci národů, v pondělí 1. 6. 2015 v Římě zahájil generální shromáždění národních ředitelů Papežských misijních děl, které potrvá do soboty. Za Českou republiku se ho účastnil O. Jiří Šlégr, odstupující národní ředitel PMD, a jeho nástupce, trvalý jáhen Leoš Halbrštát, kteří navštívili redakci rádia Vatikán.

Kardinál Filoni ve své úvodní promluvě poznamenal, že hlásání evangelia nikdy nemůže být účinné, pokud je zaměřeno na lidské projekty, jakkoli mohou být správné a důležité. Poukázal proto na nezbytnost neustálé apoštolské formace všech spolupracovníků Papežských misijních děl, protože, jak zdůraznil, zejména v západním světě se vytrácí smysl pro církev. Máte tuto zkušenost také v našich zeměpisných šířkách? Odpovídá O. Jiří Šlégr:

“Na poli spolupráce v rámci církve mám dobré zkušenosti. Kdykoli jsem měl možnost oslovit lidi, ať už ve farnostech, nebo řeholních komunitách, či při různých setkáních, vždy byli a dosud jsou misiím velmi otevření. Práce pro misie samozřejmě vyžaduje formaci, abychom nezůstali jenom u sbírek pro chudé, hladové a potřebné, ale abychom vycházeli z evangelia. Ani sám Pán Ježíš neříká: Běžte do celého světa, nakrmte hladové a dejte napít žíznivým, ale: Hlásejte evangelium všem národům, křtěte je ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého. Jak připomíná také papež František, na konci života budeme souzeni z otázek, které už Ježíš dal a kterým říkám maturitní otázky: Měl jsem hlad, dali jste mi najíst. Měl jsem žízeň, dali jste mi napít. Ale zároveň budeme souzeni z toho, jestli se nám z nich nevytratil Ježíš a radost z evangelia. Řekl bych, že radost člověka, který žije s Pánem Ježíšem a obětuje se pro jeho evangelium, je nám posilou. O této radosti mluví papež František, který říká, že křesťan nemůže být smutný, i když trpí, je nemocný a pronásledovaný. Vnitřní hluboká radost spočívá v tom, že je neustále vyživován, formován a utvářen – v našem případě vzděláváním a kontaktem s lidmi, kteří pracují na misijním poli. Myslím, že jedna věc nám chybí, a tou je vysílání misionářů do světa. Vzpomínám si, že nám to už před mnoha lety na jednom misijním sympoziu připomínal kard. Tomko, bývalý prefekt Kongregace pro evangelizaci národů. Vyzýval k tomu, aby od nás kněží a řeholníci i řeholnice byli vysíláni na misie – nejenom na výlet, ale na trvalou práci. V této oblasti se už něco podařilo, ale stojí před námi ještě mnoho úkolů.“

Dalším bodem promluvy kard. Filoniho byla důležitost spolupráce a komunikace mezi jednotlivými národními řediteli PMD. Probíhá něco takového v české národní kanceláři?

“Musím přiznat, že na úplném začátku jsem dostal asi třináct diapozitivů z misií, neměli jsme žádný film ani materiály, které bychom mohli lidem ukazovat. Nyní se řadíme mezi země, které nabízejí kvalitní materiál. Soustřeďujeme se hlavně na filmové dokumenty, protože jsou použitelné snad ve všech zemích na světě. Naše země se zapsala dobrým způsobem právě v této mediální tvorbě. Kolegové z Německa, Rakouska, Austrálie, Spojených států amerických, ale také národní ředitelé z Afriky či Asie chtějí naše filmy, protože jsou kvalitně připraveny. Jsme tedy dobrým přínosem pro vzájemnou spolupráci všech ředitelů. Navíc je tu nedávná zkušenost z loňského roku, kdy jsme připravili novou tvář našeho webu. Ihned poté mne začal kontaktovat jeden člověk – původně jsem ho považoval za spam, ale ukázalo se, že je to kolega ze Spojených států amerických. Velmi se mu líbily naše stránky a chtěl z nich čerpat inspiraci. Nejprve jsme si telefonovali a nakonec jsme se sešli tady v Římě. Pro mne je to známka toho, že se ubíráme správným směrem…“

Prefekt Kongregace pro evangelizaci národů dále mluvil o tom, že se stále snižují výnosy ze sbírek na PMD. Jak je to v Česku?

“U nás máme jedinou vyhlášenou celostátní sbírku ve všech diecézích, která připadá na Misijní neděli. Vybraná částka se tu nesnižuje a každoročně dosahuje 16-17 milionů, za což Bohu díky. Zároveň se fondy shromažďují ještě skrze různé další aktivity – Misijní koláč, Misijní jarmark, Misijní štrůdlování, Pohled pro misie, Jeden dárek navíc – ke kterým je třeba připočíst dary jednotlivých dárců. Lidé si kupříkladu vyberou, že budou sponzorovat bohoslovce v jednom ze tří seminářů – v Keni, Ugandě a Zambii, které má Česká republika na starosti. Tyto dary vloni vynesly zhruba jednou tolik, co celostátní sbírka, a celkově jsme tedy vybrali 33 milionů .“

Kard. Filoni se zmínil rovněž o příští misijní neděli, která letos připadá na 18. října. Co na ni chystáte?

“V souvislosti s Misijní nedělí vždy připravujeme poselství Svatého otce Františka. Národní ředitel Papežských misijních děl píše dopis do všech farností, který se má číst týden předem. Na sobotní večer před Misijní nedělí připravujeme Misijní most modlitby, ke kterému zveme lidi doma i v kostele. Letos, když dá Bůh a podaří se to dobře připravit, jsem se inspirovali ve Švýcarsku rozšířenou nabídkou pro jednotlivé farnosti nebo komunity, co se týká prožití liturgie přímo na Misijní neděli. Tak, aby liturgie byla na první pohled misijní, aby lidé jenom nepřispěli do sbírky, což je také potřeba, ale aby odcházeli ze mše svaté s vědomím, že se zapojili a že prožili neděli misijně.
Kromě Misijní neděle, která bude až na podzim, chceme všechny pozvat na celostátní Misijní pouť v sobotu 13.6. ve Vranově nad Dyjí, kde by měl být i pan biskup Vojtěch Cikrle. Můžeme se tam setkat a zároveň poděkovat Bohu za všechno, co se v misích daří, a prosit o pomoc.“

V české národní kanceláři v současné době probíhá předávání úřadu mezi dvěma národními řediteli. O. Jiří Šlégr odchází po bezmála dvacetileté činnosti. Jak byste ji zhodnotil?

“Nejlepší hodnotitel je asi Pán Bůh sám, protože vidí do všeho, co se podařilo udělat a co chybí. Těší mne, když spočítám, kolik lidé za tu dobu věnovali na misie – ta částka se blíží téměř 400 stům milionů korun. Podařilo se nám vytvořit tradici vydávání misijních kalendářů, na které už jsou lidé zvyklí. V rámci Papežského misijního díla děti jsme v misijních klubkách začali dětem a jejich animátorům nabízet trvalou misijní formaci. Misijní klubka se už stala samozřejmostí a šíří se téměř nekontrolovaně ve všech diecézích. Mám radost z toho, že se podařilo propojit naši zem s různými zeměmi v Asii, Africe, Austrálii a Oceánii, kde nyní všude máme přátele a kde se za nás modlí. A mám radost z toho, že na našem webu od loňského roku funguje misijní kino, které nabízí filmy z oblastí, kde působíme. Myslím, že právě tyto záběry jsou dokladem toho, že naše pomoc funguje, zpětná vazba přichází a lidé nám mohou věřit… Mám rád definici jedné asistentky, která v národní kanceláři pracuje už delší dobu a která říká: Naše kancelář je kumulace dobra. Lidé se k nám obracejí, aby pomohli. Dobro je u nás skutečně hmatatelné a projevilo se kupříkladu v tom, že se nám vůbec podařilo udělat národní kancelář doslova „na koleně“, protože nám nikdo zpočátku nedal žádné prostory. Jsem za to vděčný a děkuji Bohu.“

Uvedl O. Šlégr. A s jakými pocity, cíly a plány nastupuje do úřadu národního ředitele PMD v České republice trvalý jáhen, Leoš Halbrštát?

“Když poslouchám vyprávění patera Jiřího, teprve poznávám, jaké množství práce za sebou zanechává a co všechno bylo třeba udělat, aby Papežská misijní díla v České republice vypadala tak, jak vypadají nyní. Do nedávné doby jsem s Papežskými misijními díly přišel do kontaktu jenom přes svoji manželku, která pracuje jako diecézní ředitelka v královehradecké diecézi. Jinak jsem byl vojenským kaplanem, což je úplně jiná práce a jiné zaměření. Tato práce tedy pro mne bude zcela nová, přebírám jí s doširoka otevřenýma očima a pomaličku se snažím naučit všechno to, na co měl P. Jiří bezmála dvacet let, abych mohl v jeho díle pokračovat. Samozřejmě každý jsme trochu jiného ražení, a proto budu mít zřejmě na některé věci malinko odlišný pohled, ale budu se snažit, aby Papežská misijní díla v České republice fungovala stále lépe a stále více lidi oslovovala. Je velmi důležité, že se nejedná o pouhé sbírání peněz, ale důležitější je šíření evangelia, šíření lásky k sobě navzájem. A z toho teprve vyplývá ona štědrost a pomoc potřebným.“

Sdělil pro naše mikrofony Leoš Halbrštát, který od prvního dubna tohoto roku nastoupil do úřadu národního ředitele Papežských misijních děl v České republice. Dodejme ještě, že papež František pozdraví národní ředitele Papežských misijních děl v pátek v rámci zvláštní audienice.

Více zde.

Generální shromáždění PMD 2015 – Řím

Ve dnech 1. – 6. června 2015 se v Římě uskuteční pravidelné Generální shromáždění Papežských misijních děl (PMD). Jedná se o pracovní setkání všech národních ředitelů PMD z jednotlivých kontinentů. Shromáždění zahájí jako každý rok prefekt Kongregace pro evangelizaci národů kardinál Fernando Filoni. Poté vystoupí prezident PMD a pomocný sekretář Kongregace pro evangelizaci národů Mons. Protase Rugambwa. Na programu bude úvodní studijní část, která bude v duchu motta: „Jak podporovat světové a lokální misie dnes a zítra“. Budou se probírat také strategie na podporu světové misijní solidarity. Poté přijde na řadu aktuální přehled činnosti PMD, který přednesou příslušní generální sekretáři následovně: za Papežské misijní dílo šíření víry P. Ryszard Szmydki, OMI.; za Papežské misijní dílo sv. Petra apoštola P. Fernando Domingues, MCCI; za Papežské misijní dílo dětí Dr. Baptistine Ralamboarison, za Papežskou misijní unii P. Vito Del Prete, PIME. Českou republiku zde bude zastupovat Mgr. Leoš Halbrštát, Národní ředitel Papežských misijních děl a studijní části se zúčastní P. Jiří Šlégr. Generální shromáždění bude schvalovat projekty na pomoc chudým misijním oblastem světa. Prostor bude dán k představení aktuální misijní situace ve světě, prohloubení vzájemné spolupráce a řešení naléhavých problémů. V plánu je páteční audience u Svatého otce Františka. Celé shromáždění bude zakončeno sobotní večerní mší celebrovanou Mons. Protase Rugambwou.

Více informací:

PMD, 543 51 Špindlerův Mlýn 33, tel. 499 433 058, 604 838 882, , www.missio.cz

Mnozí křesťané jsou dnes obětí těch, kdo nenávidí Ježíše

6. 2. 2015, Vatikán, kázání z Domu sv. Marty

Nikdo si život nekoupil

Myslím nejprve na naše mučedníky, mučedníky našich dnů: muže, ženy a děti, kteří jsou pronásledováni, vyháněni z domů, mučeni a masakrováni. To není věc minulosti, ale děje se dnes. Naši mučedníci končí svůj život mocí zkažených lidí, kteří nenávidí Ježíše Krista. Prospěje nám přemýšlet o našich mučednících. A mysleme na ty z dneška. Z roku 2015.

Všichni skončíme. Nikdo si život nekoupil. Také my chtě nechtě jdeme cestou existenciálního konce života, což – alespoň mě – vede k prosbě, aby se tento konec co možno nejvíce podobal Ježíši Kristu, jeho konci. Více zde.

Zdroj: www.radiovaticana.cz

Papež k Ukrajině: Bojujete mezi sebou vy, křesťané!

4. 2. 2015, Vatikán, katecheze papeže Františka na generální audienci, aula Pavla VI.

Drazí ukrajinští bratři a sestry…

Opět svoji myslí zalétám k milovanému ukrajinskému lidu. Situace se bohužel zhoršuje a rozpory mezi stranami se vyostřují. Modleme se především za oběti, mezi nimiž jsou mnozí civilisté, za jejich rodiny, a prosme Pána, aby co nejrychleji učinil přítrž tomuto hroznému bratrovražednému násilí. Znovu důrazně vybízím, aby také na mezinárodní rovině byly podniknuty veškeré snahy o znovu zahájení dialogu, jediné možné cesty vedoucí k míru a svornosti v této trýzněné zemi. Bratři a sestry, když slyším slova „vítězství“ nebo „porážka“ pociťuji velkou bolest a velký smutek v srdci. To nejsou správná slova. Jediné správné slovo je „mír“. To je jediné správné slovo. Myslím na vás, drazí ukrajinští bratři a sestry… Pomyslete, že toto je válka mezi křesťany! Vy všichni máte tentýž křest! Bojujete mezi sebou vy, křesťané! Přemýšlejte o tomto pohoršení. A všichni se modleme, protože tato modlitba je naším protestem tváří v tvář Bohu v době války. Více zde.

Zdroj: www.radiovaticana.cz

Život je pozorná, neúnavná a odvážná pouť

6. 1. 2015, Vatikán, promluva papeže Františka před modlitbou Angelus, nám. sv. Petra

Přání všeho dobrého bratřím a sestrám křesťanského Východu, katolíkům i pravoslavným.

V tento den zalétá naše mysl k bratřím a sestrám křesťanského Východu, katolíkům i pravoslavným. Jim posíláme vroucí přání všeho dobrého. S potěšením připomínám, že na 6. ledna připadá také Světový misijní den dětí. Je to svátek dětí, které prožívají dar víry a modlí se, aby Ježíšovo světlo dosahovalo ke všem dětem světa. Vybízím vychovatele, aby u maličkých pěstovali misijního ducha. Děti a mladí ať nejsou uzavření, ale otevření; ať vidí široký horizont a jejich srdce se k němu ubírá, aby se mezi nimi zrodili svědkové Boží něhy a zvěstovatelé evangelia.

Obraťme se nyní k Panně Marii a prosme ji o ochranu pro všeobecnou církev, aby v celém světě šířila Kristovo evangelium, světlo všech národů. Kéž nám neustále umožňuje být na cestě a putovat pozorně, neúnavně a odvážně. Více zde.

Zdroj: www.radiovaticana.cz

Tisková konference s papežem Františkem při návratu z Filipín

Vatikán. Jako obvykle během zpáteční cesty z apoštolské cesty odpovídal papež na otázky novinářů. František jim věnoval přibližně hodinu času. Otázek bylo jedenáct a týkaly se mimo jiné jeho dojmů z návštěvy Filipín, svobody projevu a dalších témat.

1. Co se papež naučil od Filipínců

Papež: „Gesta! Dojímala mne gesta. Nikoli ona protokolární, nýbrž gesta dobroty, procítěná a vycházející ze srdce. Některá téměř nutí do pláče. Je v nich všechno: víra, láska, rodina, iluze, naděje…Ono gesto tatínků, s jakým zdvihali děti, aby jim papež požehnal. Tatínkovo gesto. Tatínků tam bylo hodně a pozvedali děti, když jsem projížděl ulicemi. Toto gesto v jiných zemích nevidíte. Jako by říkali: Toto je můj poklad, má budoucnost, má láska. Pro něj má cenu pracovat i trpět. Bylo to originální gesto, které se však rodilo ze srdce. Druhé gesto, které mne oslovilo, bylo ono nefalšované nadšení, radost, veselí, schopnost slavit i pod vodou. Jeden z ceremoniářů mi řekl, že ho povzbudilo, když se ministranti v Taclobanu navzdory dešti nikdy nepřestali usmívat. To je radost, nefalšovaná radost. Nikoliv fingovaný úsměv, ale úsměv, který odněkud vychází. Za tímto úsměvem stojí normální život, bolesti, problémy. Další gesto patřilo maminkám, které přinášely nemocné děti, a vůbec maminkám s dětmi. Maminky nezdvihaly děti, držely je v náručí a podávaly otcům. Bylo vidět opravdu hodně postižených dětí. Takový pohled vás nenechá v klidu, ale maminky tyto děti neskrývaly, nesly je k papeži pro požehnání. Jako by říkaly: Toto je mé dítě, je takové, ale moje. To vědí a dělají všechny matky, ale způsob, jakým to dělaly, mne zasáhl. Gesta otcovství, mateřství, nadšení, radosti. Je tu ještě jedno slovo, které je pro nás těžké pochopit, protože příliš zevšednělo, bylo špatně užíváno a chápáno. Toto slovo – odevzdanost – však má svou podstatu. Filipínský lid dokáže trpět, je schopen povstat a jít dál. Včera jsem mluvil s otcem Crystal, dobrovolnice, která zemřela v Taclobanu. To, co řekl, mne povzbudilo: »Zemřela ve službě«. Její otec hledal slova, aby se v tom utvrdil, aby to přijal. Tento národ dokáže trpět. Tak jsem jej viděl a interpretoval jeho gesta.“

……………

11. Rekordní účast věřících na papežské mši v Manile a papežovy nejsilnější dojmy z návštěvy.

Papež: “Nejsilnější dojem jsem měl v Taclobanu. Pro mne byla silná tato mše, velmi silná, totiž vidět po oné katastrofě všechen ten Boží lid usebraný v modlitbě. Měl jsem přitom na mysli svoje hříchy i ty jejich. Byl to silný, velmi silný moment. Během této mše jsem se cítil jakoby zdeptán, ztratil jsem hlas. Nevím, co se mi stalo, asi emoce, nevím, ale necítil jsem nic jiného než zdeptání. Silnými momenty pak byla gesta, každé gesto. Když jsem procházel kolem nějakého tatínka, on jen udělal takový pohyb (papež zvedá ruce, v nichž jako by drží dítě) a já jsem dal požehnání. Děkoval mi. Stačilo mu požehnání. Říkal jsem si, že mám tolik nároků, chci to či tamto… Prospělo mi to. Byly to silné chvíle. Potom jsem se dozvěděl, že jsme v Tacloban přistávali za větru o rychlosti 70 km za hodinu a vzal jsem vážně upozornění, že musíme startovat ve 13 hodin a ne později, protože pak by bylo nebezpečí ještě větší. Neměl jsem však strach, jenom jsem musel vážit. Pokud jde o velkou účast, cítil jsem se zdeptán. Byl to Boží lid a Pán byl tam. Byla to radost z přítomnosti Boha, který nám říká: dobře si pamatujte, že jste jejich služebníky, oni jsou protagonisty…

Potom ten pláč. Jedna z věcí, která se vytrácí, když je přílišný blahobyt nebo nejsou dobře chápány hodnoty anebo si zvykneme na nespravedlnost, na skartační kulturu, je schopnost plakat. Ve starém misálu je jedna krásná modlitba, která zní více méně takto: „Pane, ty, který jsi učinil, že Mojžíš svou holí nechal ze skály vytrysknout vodu, učiň ať ze skály mého srdce vytryskne voda pláče.“ To je krásná modlitba! My křesťané musíme prosit o milost plakat, zejména zámožní křesťané, a plakat nad nespravedlnostmi a nad svými hříchy. Pláč tě totiž otevírá chápání nových skutečností nebo jejích nových dimenzí. To je to, co řekla ta dívka, a co jsem já řekl jí. Ona jediná položila otázku, kterou nelze zodpovědět: proč trpí děti? Velikán Dostojevský si ji položil a nebyl s to na ni odpovědět. Proč trpí děti? Ta žena plakala. Když říkám, že je důležité, aby se v církvi více počítalo se ženami, není to jen proto, aby se jim dala funkce sekretářky nějakého vatikánského úřadu. To může být, ale spíše jde o to, aby nám říkaly, jak to cítí a jak vidí realitu, protože ženy nahlížejí věci z perspektivy jiného, většího bohatství. Další co zde chci zdůraznit, je to, co jsem řekl poslednímu chlapci na zmíněném setkání s mládeží, který opravdu dobře pracuje, organizuje a pomáhá chudým, totiž abychom nezapomínali, že také my máme žebrat u nich, protože chudí nás evangelizují. Kdybychom chudé vyňali z evangelia, nemohli bychom pochopit Ježíšovo poselství. Chudí nás evangelizují. Někdo řekne: »Jdu evangelizovat chudé.« Ano, ale nechej se také evangelizovat od nich, protože oni mají hodnoty, které nemáš. Tedy tolik víceméně..
A děkuji vám za vaši práci, vážím si jí a jsem vám vděčný. Vím, že je to pro vás oběť.“

Celý článek zde.

SKONČILO GENERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ PMD, Řím, 5. – 10. 5. 2014

Právě dnes končí pravidelné Generální shromáždění Papežských misijních děl (PMD) organizované Kongregací pro evangelizaci národů. Konalo se v Římě a zúčastnilo se ho na 120 Národních ředitelů PMD ze všech kontinentů. Na jeho úvod vystoupil prefekt Kongregace pro evangelizaci národů kardinál Fernando Filoni. President PMD a pomocný sekretář Kongregace pro evangelizaci národů Mons. Protase Rugambwa připomněl, že PMD jsou jedním z nejdůležitějších nástrojů k udržení vysoké priority misií “ad gentes” v jednotlivých církvích. Citoval slova papeže Františka, že církev nemá být uzavřena sama do sebe. Má mít na zřeteli chudé, obcházet kolem celého světa a jít zvláště na geografická a antropologická předměstí. Máme být radostnými evangelizátory, šťastnými, rozdávajícími radost evangelia všem. Je pro nás velkým povzbuzením, že můžeme pokračovat v misijní spolupráci, pro kterou jsme byli ustanoveni.

V úvodní studijní části se zaměřila pozornost na revizi Stanov PMD. Byla přednesena celá řada podnětů týkajících se např. role a úkolů diecézních a národních ředitelů PMD, využívání moderních technologií, realizace projektů v chudých zemích a definování úkolů i priorit generálních i národních sekretariátů PMD. Aktuální přehled činnosti PMD přednesli příslušní generální sekretáři. Účastníci byli vyzváni, aby s sebou přivezli pokladničky, do kterých děti v rámci Papežského misijního díla dětí v jednotlivých zemích šetří finanční prostředky na pomoc chudým.

Česká národní kancelář na tomto shromáždění představila dvě nová DVD: “Ugandské Velikonoce” a “Oázy Perlového ostrova” ze Srí Lanky. Právě naše filmy mají v rámci celosvětové spolupráce PMD již mnohaletou tradici a je o ně velký zájem. To se potvrdilo i při letošní projekci, kdy o videodokumenty projevili zájem misijní ředitelé z USA, Španělska, Jihoafrické republiky, Malty, Austrálie, Srí Lanky, Ugandy, Polska apod. Je dobré, že můžeme využíváním moderních mediálních technologií přispět k vzájemné misijní světové spolupráci a podpoře trpících ve světě. Protože v brzké době bude na stránkách www.missio.cz spuštěno i misijní kino, přístup k naší misijní videotvorbě bude ještě snazší.

Během shromáždění předal český Národní ředitel PMD svému kolegovi do Srí Lanky několik ztvárnění (sošku a obrázky) Panny Marie z Lanky. Byl to dárek dětí z ČR, které již v minulém roce na celostátní Misijní kongres dětí v Českých Budějovicích tyto dárky pro děti na Srí Lance přinesly. Zavzpomínaly tak na veliké srílanské poutní místo, kde právě místní lidé mají Pannu Marii z Lanky ve veliké úctě.

Jako každý rok i letos se konala audience u Sv. otce. Právě on národním ředitelům a jejich spolupracovníkům řekl: “Apoštolskou exhortací Evangelii gaudium jsem chtěl vybídnout všechny věřící k novému evangelizačnímu období. Také v naší době je poslání ad gentes hybnou silou a projevem dynamismu Církve. Touha evangelizovat “až do končin země“, dosvědčovaná svatými a velkorysými misionáři, pomáhá všem komunitám uskutečňovat pastoraci, která je účinná a míří navenek, pomáhá v obnově struktur i aktivit. Misionářské působení je paradigmatem každého díla v Církvi (srov. Evangelii gaudium, 15). Tato misionářská církev působící v době hlubokých společenských proměn musí být připravena ke konfrontaci s různými kulturami a světonázory, ale především musí být sama vnitřně proměněna osobním vztahem ke Kristu a kontemplací. Zdrojem obnovy je Kristův Duch. On je tím, kdo dává sílu vydat se na misijní cestu i radost z hlásání, aby Kristovo světlo osvítilo ty, kdo je ještě nepoznali nebo je odmítli. Proto se po nás žádá odvaha „dospět na všechny periferie, které potřebují světlo evangelia“ (Evangelii gaudium, 21). Nemohou nás zadržet ani naše slabosti, naše hříchy, ani mnoho jiných překážek kladených svědectví a hlásání evangelia. Církev je ze své přirozenosti misionářská a jako taková klade na první místo službu lásky obrácenou ke všem. Vybízím k přednostní péči o chudé, k udržování otevřených bran církve, aby všichni mohli vejít a nalézt útočiště. Proto se obracím na vás, jako na formátory misijního vědomí místních církví: s trpělivou vytrvalostí pěstujte v lidech misijní spoluzodpovědnost. Lidí hořících nadšením pro Boží království a ochotných vydat se na cestu evangelizace je nesmírně potřeba.” Takto končil papež svou řeč k Národním ředitelům PMD.

Českou republiku v Římě zastupoval Národní ředitel PMD P. Jiří Šlégr, jenž Sv. otci předal dárek z ČR – knihu s názvem: Jak děti pomáhají Svatému otci a dětem v misiích. Publikace, kterou papež ocenil a s radostí přijal, obsahuje 86 obrázků s misijními citáty, které připravily děti z 19 Misijních klubek, dalších společenství a rodin.

Na základě informací z Generálních sekretariátů PMD se Česká republika řadí mezi první desítku zemí v Evropě, co se týče výše finančních darů na misie. Samozřejmě, že se těžko konkuruje zemím jako je Francie, Španělsko, Anglie, Německo a Itálie, ale již řadu let se díky Bohu misijní povědomí a podpora PMD v našich diecézích drží na dobré úrovni. Vedení PMD v čele se Svatým otcem všem dobrodincům a podporovatelům Papežských misijních děl upřímně děkuje. Za všechny živé a zemřelé členy a dobrodince PMD je denně v 17.00 sloužena ve vatikánské bazilice sv. Petra mše svatá.