Drazí národní ředitelé Papežských misijních děl a všichni spolupracovníci Dikasterie pro evangelizaci, bratři a sestry, dobré ráno!

Při příležitosti generálního shromáždění Papežských misijních děl vás s radostí pozdravuji. Děkuji pro-prefektovi, kardinálovi Taglemu, za jeho milá slova, prezidentovi, arcibiskupovi Nappovi, a všem vám, kteří pracujete a sloužíte v evangelizačním poslání církve.
V této historické chvíli, kdy pokračujeme v synodálním procesu, je důležité pamatovat na to, že křesťanské společenství je ve své podstatě misionářské. Ve skutečnosti každý křesťan dostal dar Ducha svatého a je poslán pokračovat v Ježíšově práci, ohlašovat všem radost evangelia a přinášet jeho útěchu do různých situací našich často zraněných dějin. Ti, kteří se nechávají přitahovat Kristovou láskou a stávají se tak jeho učedníky, zároveň zažívají touhu přinášet všem milosrdenství a soucit, které proudí z jeho srdce.
Chci vás pozvat k rozjímání o Ježíšově srdci, jehož slavnost připadá na tento měsíc červen. Při pohledu na jeho milosrdné a soucitné srdce můžeme uvažovat o charismatu a poslání Papežských misijních děl.

1. Ježíšovo srdce a poslání.
Když kontemplujeme Kristovo srdce, objevujeme především to, jak velkolepý je Boží plán pro lidstvo. Vždyť Otec „tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby nezahynul nikdo, kdo v něho věří, ale aby měl věčný život“ (Jan 3, 16). V probodnutém srdci Ukřižovaného můžeme objevit nekonečnou míru Otcovy lásky: miluje nás věčnou láskou, volá nás, abychom byli jeho syny a dcerami a měli účast na radosti, která pochází od něho. Přichází nás hledat, když jsme ztraceni. Zvedá nás, když padáme, a křísí nás z mrtvých. Sám Ježíš nám takto hovoří o Otcově lásce, když například prohlašuje: „A vůle toho, který mě poslal, je, abych nic neztratil z toho, co mi dal“ (Jn 6, 39).

Drazí bratři a sestry, Ježíš nám to prokazuje v celém svém životě: v jeho soucitu s těmi, kteří jsou zraněni, v jeho starosti o ty, kteří trpí, v milosrdenství, kterým maže hříšníky, v jeho oběti za hříchy světa. Ukázal nám Boží srdce, srdce Otce, který nás vždy očekává, vidí nás již z dálky a přichází k nám s otevřenou náručí. Otce, který nikoho neodmítá, ale všechny přijímá a který nikoho nevylučuje, ale každého volá.
Jsme posláni, abychom v tomto poslání pokračovali a abychom byli znamením Kristova srdce a Otcovy lásky, která objímá celý svět. Zde nacházíme „srdce“ evangelního poslání církve: prostřednictvím daru nekonečné Boží lásky všechny oslovovat, hledat a přijímat, nabízet všem svůj život a nikoho nevylučovat.

Každé naše poslání se tedy rodí z Kristova srdce, aby mohl všechny přitáhnout k sobě. Takový byl mystický a misijní duch blahoslavené Paulíny Marie Jaricotové, zakladatelky Misijního díla šíření víry, která byla velmi oddaná Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.

2. Charisma Papežských misijních děl v současnosti.
V této souvislosti chci zopakovat to, co jsem zdůraznil v Apoštolské konstituci Praedicate Evangelium, když jsem připomněl povolání Misijních děl být „nástrojem na podporu odpovědnosti za mise ze strany všech pokřtěných a na podporu nových partikulárních církví“ (čl. 67 §1).

Misijní díla tedy nejsou jen obyčejným úřadem na rozdělování finančních prostředků pro ty, kteří potřebují pomoc, ale realitou, která je povolána podporovat „evangelizační poslání v církvi, jak univerzální, tak místní“ a „rozvíjení misijního ducha v Božím lidu“ (Poselství na Světový den misí 2O22, 3). Proto vás vyzývám, abyste s odvahou a tvořivostí Ducha svatého ještě více zintenzivnili různé aktivity zaměřené na vedení, výchovu a formování misijního ducha. Naléhavě vás žádám, abyste šířili misijní odpovědnost pokřtěných, podporovali kapilární síť národních kanceláří v nově evangelizovaných zemích i v zemích se starou křesťanskou tradicí. Víme, že tyto země jsou poznamenány vážnou krizí víry a potřebují novou evangelizaci a pastorační obrácení.

3. Vyhlídky a sny o obnově.
V tomto světle mi dovolte, abych s vámi nakonec „s otevřenýma očima“ snil, tedy spolu s vámi hleděl daleko dopředu, k těm horizontům, ke kterým jsou Papežská misijní díla povolána postupovat ve službě evangelizačního poslání celé církve.
Největším snem je dosáhnout ještě užší a koordinovanější misijní spolupráce mezi všemi členy církve. V tomto úsilí hrajete důležitou roli, kterou nám připomíná i motto otce Mannu pro Papežskou misijní unii: „Celá církev pro celý svět“. Ujišťuji vás o vašem povolání stát se kvasem, pomáhat šířit a rozvíjet misijní styl života v církvi a podporovat díla evangelizace.

Toto povolání, které od vás vyžaduje zvláštní schopnost pěstovat společenství a bratrství, se realizuje také prostřednictvím struktur zřízených ve všech biskupských konferencích a diecézích pro dobro celého Božího lidu. Je příznačné, že zakladateli Misijních děl byli biskup, kněz a dvě laičky, tedy zástupci různých kategorií pokřtěných lidí. Je to znamení, které nás zavazuje k tomu, abychom do misijní činnosti zapojovali všechny členy Božího lidu! Nepřestaňme snít o „nové éře misijní činnosti křesťanských společenství“ (Poselství na Světový den misí 2022, 3). Prosím, ať tento náš sen přetrvá!

Děkuji vám zde přítomným a všem vašim spolupracovníkům za vaši velkodušnou službu, kterou často vykonáváte „v pozadí“ a s mnoha obtížemi. Přeji vám, abyste vždy hořeli apoštolským zápalem a byli plní nadšení pro evangelizaci. Přinášejte evangelium s radostí, aby se šířilo po celém světě, a ať vás doprovází Panna Maria! Ze srdce vás žehnám a prosím vás, abyste se za mě modlili.”
papež František