„Nejdůležitější je poznat, kde můžeme být šťastní,“ říká misionářka v Albánii Michaela ‘Miki’ Kubíčková. Jak se stane člověk misionářem v cizí zemi, jaká je jeho úloha ve společnosti a jak vnímá soužití různých kultur? Missio interview moderuje Kateřina Rýznarová. Rozhovor byl také součástí Missio magazínu v září 2016 na Televizi Noe.

Letos je to již osmdesát let, co původní česká řeholní kongregace založila vlastní misii v Estonsku. Jaké to je být misionářem v 21. století, jak lze uslyšet volání k tomuto poslání a co má společného káva s misiemi? Hostem pořadu je sr. Benedikta Březinová z komunity Sester neposkvrněného početí Panny Marie III. řádu sv. Františka. Sedm let působila na misiích v estonském Tartu, pracovala také v národní kanceláři Papežských misijních děl a nyní ji můžeme potkat v mateřském domě v Olomouci – právě zde sestry provozují kavárnu Õde, ve které jsme tentokrát natáčeli.

Katolická církev prožívá Svatý rok milosrdenství. Jak by se měl projevit v misijní činnosti? Daří se katolické církvi u nás pružně reagovat misijní aktivitou na měnící se společnost? Jak konkrétně žít odpuštění a milosrdenství ve vztahu ke křesťanům z jiných církví a společenství? Tyto a další otázky před olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera klade Kateřina Rýznarová.

„Rozhodně bychom neměli podléhat panice a ideologickému vidění,“ říká ve vztahu k imigraci Mons. Václav Malý v novém Missio Interview uveřejněném na YouTube kanálu Papežských misijních děl. „Myslím, že v evangeliu je jasně psáno, že když je někdo v nouzi, tak skrze toho člověka křesťan vnímá Boží volání a má pomoci podle svých možností. Takže opravdu nelze pomoc dělit mezi křesťany a ty druhé. Přirozeně je ale nutné zachovávat určitá bezpečnostní opatření.“

V první části rozhovoru o konkrétní pomoci blízkovýchodním křesťanům vyzývá k vřelému přijetí, ale i důležitosti podpory těch, kteří setrvávají: „Křesťané jsou na Blízkém východě nepřetržitě od druhého století, bylo by velkou tragédií, kdyby tam přestali úplně existovat,“ říká biskup Malý a dodává: „Je důležité mít otevřenou náruč, ale zároveň pomoc koordinovat s představiteli tamních církví.“ Dále vyzývá věřící, kněze, laiky i farnosti k aktivní účasti na konkrétní pomoci podle svých možností a zejména na zjemnění vyhrocených nálad ve společnosti: „Křesťané by měli prokvasit myšlení velké části české společnosti, která přijímání uprchlíků vnímá jako své velké ohrožení“.

Na otázku moderátorky ohledně vymezení křesťanů vůči náboženskému systému, který vyvrací evangelium, odpovídá: „Něco jiného je souhlas s učením islámu a něco jiného vidět konkrétního vyznavače islámu, a to já velmi rozlišuji. Je důležité vnímat jinak smýšlejícího člověka jako partnera, umět mu naslouchat.“ Zároveň upozorňuje na relativizaci pravdy a nepochopení, že k právům a svobodě patří také odpovědnost a z ní vyplývající povinnosti: „Svoboda slova má své hranice ve mně. Zesměšňovat druhého pro jeho přesvědčení je proti lidským právům.“

Mons. Václav Malý, titulární biskup marcelliánský a pomocný biskup pražský, přijal svěcení 11. ledna 1997. Za totality byl signatářem a mluvčím Charty 77. Je předsedou papežské rady Iustitia et Pax při České biskupské konferenci, která se zabývá učením církve ve veřejných věcech, dodržováním míru a spravedlnosti. Vyjma práce v církvi se také angažuje v zemích s represivními režimy, navštěvuje politické vězně i jejich rodiny. Sepisuje petice a nenásilnou formou bojuje proti tamějším režimům. Země Blízkého východu navštívil několikrát. Jeho biskupské heslo zní: „Pokora a pravda“.

 

Na začátku června se v Římě každoročně koná generální shromáždění Papežských misijních děl, kde se rozhoduje o podpoře misijních projektů na celém světe. Podle čeho se projekty vybírají, jaká je atmosféra setkání a jaké jsou možnosti pomoci v oblastech zmítaných válkami jako je Sýrie, Irák? Kateřině Rýznarové odpovídá národní ředitel Papežských misijních děl jáhen Leoš Halbrštát.