Misijní říjen na Filipínách

Drazí z misijního týmu v Čechách!

Jsme tak potěšené při čtení vaší zprávy o vašem prožití misijního měsíce října a při prohlížení fotografií krásných dětí vaší země, s nimiž se cítíme propojeny jako rodina Božích dětí. Často přemýšlíme nad jejich štědrostí, jak samozřejmě nabízejí své síly a nadšení, o to více pak určitě i dospělí… Rodiny a dobrovolníci, kteří se nasazují pro misii církve. Váš příklad pro nás mnoho znamená a jistě vám v tom všem náš Bůh žehná. Je krásné vidět, jak zasazujete semínka misionářského života do srdcí dětí, rodin a farností.

Co se týká nás tady, máme se s Boží pomocí dobře. Někdy nás potkají tajfuny a klimatické změny, jako tomu bylo v září, kvůli příliš silným větrům a padlým stromům jsme přišly o telefonické spojení. Naše oblast nebyla tak zasažena, ale jiné provincie ano. Mnozí přišli o svůj majetek i životy. Zažíváme také zvýšení cen potravin a komodit, čímž jsou samozřejmě nejvíce zasaženy chudé rodiny. Proto jsme v misijním měsíci říjnu každému dítěti a jeho rodině našetřily na dárek v podobě kila rýže. Tuto tradici sestry v klášteře udržují po celou dobu, co je známe – u sochy s. Josefa v předsíni před kostelem mají košík s naváženými balíčky rýže, aby si nejchudší rodiny mohly odnést tu nejnutnější pomoc, pokud potřebují. Děti přicházejí pomoci v kostele při zpěvu i při liturgii… Školáci se opravdu snaží… Školka běží snad s Boží pomocí dobře…

Posílám také pár fotografií z měsíce října. Modlili jsme se růženec za misie v rodinách dům od domu – byla to pro nás překrásná zkušenost přinášení požehnání naší blahoslavené Matky do domů na úpatí hor rozpínajících se nahoře nad naším klášterem, odkud k nám chodí část dětí. A lidé ze všech míst, kam jsme s růžencem došly, se pak shromáždili zde u nás. Také jsme oslavily Den rodičů našich studentů, protože to jeden z našich cílů – povzbuzovat rodiny v jednotě sdílení víry. Tématem byla „Víra, naděje, radost a láska jako základ rodinného života“. Dokonce se podařilo vytvořit i skupiny pro sdílení a aktivity.

Nepřestáváme být vděčné Bohu za naše spojení jako jedno srdce a mysl… právě včera večer jsme prohlížely fotografie z Čech, které jste nám poslali v minulém dopisu. Stýskalo se nám po vás a chtěly jsme vám poslat nějakou zprávu. A vy jste na druhé straně světa mysleli na to samé a dokonce jste byli rychlejší. Děkujeme vám za fotografie! Ukážeme je dětem, budou šťastné za to povzbuzení dětí z České republiky.

Pozdravy od všech sester od Piety

Stále spojeny v modlitbě

Sr. Gilda a sr. Claudia