V letošním roce putuje naše pomoc do těchto zemí: Malawi, Tanzanie, Uganda, Keňa, Zambie, Mosambik, Demokratická republika Kongo, Jižní Súdán, Indie, Bangladéš, Srí Lanka, Filipíny, Pákistán, Sýrie, Papua-Nová Guinea, Guyana a Paraguay.

Projekty Papežských misijních děl se zaměřují na pomoc potřebným lidem v chudých zemích při hlásání radostné zvěsti, podpoře kněžského a řeholního dorostu a pomoci chudým a trpícím dětem.

Papežská misijní díla pomáhají:

– v boji proti chudobě, negramotnosti, nemocem, nespravedlnosti a vykořisťování
– dětem postiženým, zneužívaným, unášeným, ohroženým a nakaženým onemocněním AIDS
– systematicky pečovat o nejzákladnější potřeby dětí, chránit jejich práva a důstojnost, vychovávat je tak, aby se v dospělosti uměly o sebe postarat
– potřebným bez ohledu na jejich barvu pleti, vyznání či národnost
– formovat křesťanská společenství, ve kterých mohou lidé prožívat svoji víru v pokoji a spravedlnosti
– podporovat a povzbuzovat četná povolání v místních komunitách
– skrze katechetické, vzdělávací, sanitární, charitativní, sociální a život zachraňující projekty
– stavět a udržovat provoz mateřských a základních škol, domovů pro sirotky, leprostředisek
– budovat infrastrukturu, stavět a opravovat kaple, řeholní domy, pastorační a vzdělávací centra, kostely a domovy pro seniory
– učit lidi v misiích hospodařit, vést je ke spoluúčasti a respektovat jejich důstojnost
– spolu se stovkami biskupů a mnoha tisíci kněží, řeholníků, katechetů, bohoslovců a laických spolupracovníků zajišťovat v misijních diecézích kvalitní a systematickou péči o nejchudší
– i na místech, kam by se jinak pomoc nedostala, kde domorodci i misionáři nasazují život pro dobro nejpotřebnějších

Další informace najdete zde

Za Vaši pomoc jménem všech potřebných v misijních zemích ze srdce děkujeme!

Hlavními hosty listopadového Missio magazínu budou manželé Václav a Terezie Nerušilovi, kteří strávili rok na misiích ve Východním Timoru. Obrázky dětí nám přiblíží život svaté Anežky České v rubrice Svatý misionář. Prostřednictvím vašich fotografií se ohlédneme za oslavami Světového dne misií v naší zemi. Pořadem provází Kateřina Rýznarová.

Termíny vysílání:

Ukázat životem, ba slovem, že Bůh miluje všechny

Papež František spolu s biskupy, kteří se účastní synody o Amazonii, sloužili 20. října ve zcela zaplněné vatikánské bazilice eucharistii u příležitosti Misijní neděle. Říká se jí také Světový den misií, který v církvi od roku 1926 připadá každoročně na předposlední říjnovou neděli. V bohoslužbě byl použit mešní formulář za evangelizaci národů, mající vlastní liturgická čtení (Iz  2,1-5; Žl 96 1-3,7-10a; 1 Tim 2,1-8; Mt 28,16-20), která pak Petrův nástupce komentoval ve svojí homilii. V samotném jejím závěru řekl:

„Církev zvěstuje dobře jedině, žije-li jako učednice. A učedník se denně drží Mistra a se všemi sdílí radost z učednictví. Nedobývá, nezavazuje, nepřetahuje proselytismem, nýbrž dosvědčuje, staví se na stejnou úroveň, učedníků s učedníky a s láskou nabízí onu lásku, kterou jsme obdrželi. Toto je misie: darovat čistý vzduch z výšin tomu, kdo je ponořen ve světském zamoření; přinášet zemi onen pokoj, který nás naplňuje radostí pokaždé, když se na hoře setkáme s Ježíšem v modlitbě; ukázat životem, ba  dokonce slovem, že Bůh miluje všechny a nikdy se nad nikým nerozmrzí.

Drazí bratři a sestry, každý z nás, každý z nás „je na této zemi posláním“ (Evangelii gaudium, 273). Jsme zde, abychom svědčili, žehnali, těšili, pozvedali, sdíleli Ježíšův jas. Odvahu, On od tebe očekává mnoho! Pán zakouší jakousi úzkost vzhledem k těm, kdo dosud nevědí, že jsou dětmi milovanými Otcem, bratry, za něž dal život a kterým dal Ducha svatého. Chceš mírnit Ježíšovu úzkost? Jdi ke všem s láskou, protože tvůj život je drahocenným posláním: není tíhou k nesení, nýbrž darem k nabízení. Odvážně a beze strachu jděme ke všem!”

Celá homilie papeže Františka při mši z Misijní neděle 20. října je zde

Pouze v Kristu je spása každého člověka i národa

Papež František komentoval ve své promluvě, kterou Petrův nástupce pronáší každou neděli před mariánskou modlitbou Anděl Páně z okna posledního patra Apoštolského paláce, čtení této 29. neděle liturgického mezidobí a připomněl 100. výročí vydání apoštolského listu Benedikta XV. Maximum illud o šíření víry po celém světě. Tento list najdete zde. U příležitosti tohoto výročí vyhlásil papež František před dvěma roky zvláštním listem letošní říjen za Mimořádný misijní měsíc.

Promluva papeže před modlitbou Anděl Páně 20. října, nám. sv. Petra:

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Druhé liturgické čtení této neděle nám prezentuje pobídku, kterou apoštol Pavel adresoval svému věrnému spolupracovníkovi Timotejovi: »Hlásej slovo! Přicházej s ním, ať je to vhod či nevhod, usvědčuj, zakazuj, povzbuzuj s všestrannou trpělivostí a znalostí nauky« (2 Tim 4,2). Tón je důrazný: Timotej má pocítit, že je zodpovědný za zvěstování Slova.

Světový den misií, který připadá na dnešek, je vhodnou příležitostí, aby si každý pokřtěný hlouběji uvědomil nezbytnost spolupracovat s novým úsilím na hlásání Slova, hlásání Božího království. Papež Benedikt XV. před sto lety vydal apoštolský list Maximum illud, aby v církvi podnítil nový rozmach misijní odpovědnosti. Upozornil na nezbytnost evangelně přehodnotit misijní činnost ve světě, aby byla očištěna od jakéhokoli koloniálního nánosu a zbavena podmiňování expanzivní politikou evropských států.

Poselství Benedikta XV. je i v dnešním změněném kontextu aktuální a vybízí nás, abychom překonali pokušení každé sebevztažné uzavřenosti i jakéhokoli pastorálního pesimismu a otevřeli se radostné novosti evangelia. V této naší době, poznamenané globalizací, která by měla být solidární a respektovat zvláštnosti národů, ale naopak strádá v důsledku homologací i starých mocenských  konfliktů, jež vydržují války a ničí planetu – v této naší době – jsou věřící povoláni šířit všude a s novým rozmachem dobrou zprávu, že v Ježíši milosrdenství vítězí nad hříchem, naděje nad strachem a bratrství nad nevraživostí. Kristus je náš pokoj a v Něm je přemoženo každé rozdělení, pouze v Něm je spása každého člověka a každého národa.

Nezbytnou podmínkou plného života v misijním poslání je modlitba, vroucí a nepřetržitá modlitba podle ponaučení, které podává Ježíš také v dnešním evangeliu, kde vypráví podobenství o tom, »že je třeba stále se modlit a neochabovat« (Lk 18,1). Modlitba je primární opora, kterou Boží lid poskytuje misionářům; oplývá sympatiemi a vděkem za obtížný úkol hlásat a dávat světlo a milost evangelia těm, kdo ho dosud nepřijali. Je to také dobrá příležitost pro otázku: modlím se za misionáře? Modlím se za ty, kteří se vydávají do dálav dosvědčovat Boží Slovo?

Maria, Matko všech národů, denně provázej a opatruj misionáře evangelia.”

Foto: Vatican Media

Světový den misií se v celé katolické církvi slaví každoročně už od roku 1926 vždy předposlední neděli v říjnu.

Tento den se věřící společně modlí a finančně přispívají do světového fondu solidarity, ze kterého jsou následující rok podporovány projekty na pomoc potřebným ve všech kontinentech skrze Papežské misijní dílo šíření víry.

Motto poselství papeže Františka ke Světovému dni misií, stejně jako téma misijního měsíce října, zní: Pokřtění a poslaní: Kristova církev na misii ve světě. “Slavení tohoto měsíce nám pomůže především znovu objevit misijní rozměr naší víry v Ježíše Krista, kterou jsme zdarma obdrželi při křtu. Tento dar jsme dostali zadarmo a zadarmo se o něj dělíme (srov. Mt 10, 8), aniž bychom kohokoli vylučovali. Bůh chce, aby skrze církev, všeobecnou svátost spásy, došli všichni lidé spásy v poznání jeho pravdy a milosrdenství…”

Ve svém poselství píše také o papežských misiích:

“Na závěr bych se rád krátce zmínil o organizaci Papežská misijní díla, o které hovoří již dokument Maximum illud jako o misijním nástroji. Papežská misijní díla svou službou všeobecné církvi utvářejí celosvětovou síť, která skrze modlitbu, misijního ducha a lásku křesťanů rozesetých po celém světě podpírá papeže v jeho misijním úsilí. Jejich dary pomáhají papeži v evangelizaci partikulárních církví (Papežské misijní dílo šíření víry), ve formaci místního kléru (Papežské misijní dílo svatého Petra apoštola), v utváření misijního povědomí dětí na celém světě (Papežské misijní dílo dětí) a v misijní formaci křesťanské víry (Papežská misijní unie). Znovu vyslovuji svou podporu těmto dílům s přáním, aby mimořádný misijní měsíc říjen 2019 přispěl k obnově jejich misijní služby mému úřadu.”

Celé Poselství papeže Františka naleznete zde

Národní ředitel Papežských misijní děl v ČR k ve svém Dopise k Misijní neděli mimo jiné píše:

“Ve všech kostelích na celém světě se budeme modlit za to, aby se evangelium šířilo do celého světa. Misijní neděle je svátkem celosvětového společenství, ve kterém si navzájem vyměňujeme dary duchovní i materiální. I v té nejchudší zemi Afriky se koná sbírka na misie, čehož jsem byl svědkem v tanzanské farnosti, kde lidé dávají, co mohou z toho mála, co mají do společného fondu, z kterého pak mohou o to víc čerpat. Misijní neděle je nejsilnější solidaritou celého světa. V ten den se víc jak miliarda lidí ve 160 zemích světa modlí za společné dílo evangelizace.”

“Dovolte mi, abych Vám upřímně poděkoval za modlitby a veškerou podporu papežských misií v loňském roce. Díky Vaší loňské štědrosti můžeme pomoci chudým lidem v šesti zemích tří kontinentů částkou necelých 15 milionů korun. Pomáháme tak v Ugandě, Zambii, Bangladéši, Indii, Srí Lance a Paraguay s pastoračními a edukačními projekty. Podporujeme katechisty, stavby a opravy kostelů a kaplí. Pomáháme lidem zlepšovat životní podmínky a podporou řeholních kongregací a diecézních organizací podáváme pomocnou ruku všem potřebným.”

Celý Dopis národního ředitele Papežských misijních v ČR k Misijní neděli najdete zde

MISIJNÍ MOST MODLITBY je aktivitou Papežských misijních děl spojenou s oslavou Světového dne misií – Misijní nedělí. Naši biskupové zvou věřící v letošním roce k této aktivitě již v pátek 18. 10. 2019 večer, ideálně v 18 hodin.

Kdo a jak může modlitební most vytvořit a zorganizovat?
Misijní most modlitby mohou připravit jednotlivci, rodiny, Misijní klubka, společenství i celé farnosti prostřednictvím společné modlitby na misijní úmysl ve výše uvedený čas.

Jaká modlitba je vhodná?
Na tento úmysl můžeme věnovat modlitbu růžence nebo jakoukoliv jinou modlitbu za misie, stejně tak své utrpení, skutky lásky nebo čas osobní modlitby. Radost ze spojení s Bohem tak předáme do mnoha potřebných míst světa. Také papež František vybízí celý svět k modlitbě za misie.

Za co se modlit?
Ve svých modlitbách mysleme na misionáře, pronásledované, chudé, trpící, opuštěné, zneužívané, nemocné, hladové, strádající nedostatkem lásky…, zahrnout můžeme také prosby za šíření evangelia po celém světě či za dar víry.

Jak se na setkání připravit?
K těmto chvílím lze využít svíce vyrobené a požehnané pro tuto příležitost. K hlubšímu prožití společných modliteb mohou pomoci misijní materiály a symboly, které nám připomínají důležitost misií a propojení se všemi potřebnými na celém světě. Více si díky tomu uvědomíme, že misie bez modlitby nemohou existovat.

Čím páteční modlitební večer před Misijní nedělí naplnit?
Při vytváření náplně setkání v rámci misijního modlitebního mostu se můžete inspirovat třeba těmito nápady:
 modlitba při tlumeném světle nebo při světle svíček  zapálení svíčky při každém desátku růžence  zpěv písní s mariánskou nebo misijní tématikou  přinášení květin  výroba vlastního růžence, postavení MOSTu (Modlitba, Oběť, Služba, Tvořivost)  promítání videa k Misijní neděli  promítání klipu k Mimořádnému misijnímu měsíci říjnu 2019  promítání videa Vatikánské kongregace pro evangelizaci nebo misijního filmu či uspořádání přednášky. Vlastní misijní svědectví.

Čím je Misijní most modlitby možné obohatit?
 noční/víkendovou hrou Pokud pracujete s aktivní skupinkou dětí a chcete pro ně vytvořit atraktivní modlitební setkání, můžete Misijní most modlitby zakomponovat do celodenní, večerní nebo víkendové hry, jejímž vyvrcholením bude nedělní mše svatá. Během hry mohou hledat indicie k objevení misijního pokladu, anebo jim v málo osvětleném kostele poschovávejte úryvky modlitby, z nichž mají sestavit celou verzi, kterou se nakonec společně pomodlíte.

Misijní činnost každého křesťana je odpovědí na trvalý Ježíšův příkaz: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu.“ (Mk 16,15) 30. listopadu 2019 uběhne 100 let od vydání apoštolského listu Maximum illud, kterým chtěl dát tehdejší papež Benedikt XV. po zničujícím světovém konfliktu nový impuls misijnímu úkolu hlásat evangelium. V listu zdůrazňuje, že jediným motivem misijní činnosti má být poselství a láska Pána Ježíše, šířené svatostí vlastního života a dobrými skutky. Papež František klade opět důraz na tento úkol, který byl církvi svěřen, a proto si přeje, aby se v celém světě slavil říjen 2019 jako Mimořádný misijní měsíc. Více informací: zde

V misijním růženci se můžete společně modlit za jednotlivé kontinenty:

V prvním desátku se budeme modlit za Afriku.

V posledních letech bylo mnoho misionářů a jejich spolupracovníků v Africe zavražděno. Modleme se, aby krev těchto mučedníků byla semenem nových křesťanských povolání v celé Africe.

Druhý desátek se budeme modlit za Ameriku.

Modleme se za lidi amerického kontinentu, aby poznali, že pravé štěstí není v pomíjivých věcech, ale aby našli skutečnou radost, kterou jim nikdo nevezme a přijali Krista jako svého Spasitele a blízkého Přítele.

Třetí desátek se budeme modlit za Asii.

V Asii neustále probíhají útoky proti křesťanům, je tam hlad a chudoba. Prosíme o mír pro obyvatele tohoto kontinentu, aby našli pokoj v pravé Boží lásce a poznali hloubku Božího milosrdenství.

Čtvrtý desátek se budeme modlit za Austrálii a Oceánii.

Na tomto kontinentu žije mnoho lidí, kteří ještě nepoznali Ježíše, protože jim o něm nikdo nevyprávěl. Prosme nebeského Otce, aby poslal misionáře, kteří jim o Kristu vydají svědectví slovem a životem.

Pátý desátek se budeme modlit za Evropu.

I když je Evropa kolébka katolické církve, mnoho křesťanů ztrácí víru, naději a žijí svůj život bez Boha. Prosme, aby se lidé v Evropě vrátili ke skutečné víře a opravdové lásce

Prosby naleznete v Misijním růženci, který si můžete objednat zde

“Svěřme misijní poslání církve Panně Marii, naší Matce. Ona, spojena se svým Synem již od počátku vtělení, se vydává na cestu, aby se stala součástí Ježíšova poslání, které se u paty kříže stává i jejím posláním: jako Matka církve bude skrze Ducha a víru dávat život novým synům.” (z Poselství papeže Františka ke Světovému dni misií)

Připojujeme několik fotografií k inspiraci před Misijní nedělí.

5. října 2019 se v Kroměříži konal 7. celostátní Misijní kongres dětí PMD. Kongresy se pořádají jednou za tři roky a tentokrát to padlo na olomouckou arcidiecézi. Přípravy na tuto jednodenní akci započaly ale mnohem dříve. Jaké motto kongresu dáme? Kde se budeme pohybovat? Zajistíme ubytování, aby mohli opravdu přijet „misionáři“ ze všech koutů republiky? Připravíme něco na zub? Jaké zvolíme aktivity? Jak staré děti tu budeme mít? Kdo bude sloužit mši svatou? Čím překvapíme? … To je jen část otázek, na které se ptali mí nejbližší pomocníci a spolupracovníci. Někteří z nich si vybavili situaci před několika lety, kdy jsme zde pořádali celostátní misijní pouť. Patronem nad přípravou kongresu je Národní kancelář PMD, přes její stránky se bylo možné přihlásit. O náplň a realizaci programu dne se postaralo Misijní klubko č. 158, které je přiděleno Církevní základní škole v Kroměříži. A všichni se opravdu snažili. Učitelé poctivě připravovali svá stanoviště, schola trénovala nejen přede mší, ale při každé hodině hudební výchovy. S hudebním doprovodem nám pomohli také rodiče našich dětí. Děti se připravovaly na misijní scénku, ve výtvarce malovaly plakáty na výzdobu a označení stanovišť, dodělávaly se dárky na jarmark a misijními přípravami žili opravdu všichni. V den D se do pomoci zapojili také farníci z farnosti P. Marie.

Byl připraven program, materiál v krabicích, včas došly účastnické pásky v barvách světadílů, průkazky pro lepení známek na stanovištích, placky na památku … ale proti nám stálo počasí. Bedlivě jsme sledovali předpovědi na „náš den“, ale ty vůbec nebyly pozitivní. Déšť, déšť a zase déšť. A tak všichni čekali na mé rozhodnutí, kde a jak vše zrealizujeme. Věděla jsem, že na některých stanovištích mají být „akčnější“ aktivity, které vyžadují prostor, ale po uvážení všech „pro a proti“ jsme se rozhodli pro „mokrou“ alternativu. Změnilo se rozmístění stanovišť, která zůstala v naší škole a v budově Arcibiskupského gymnázia. Upravila se trochu jejich náplň, ale výhodou bylo to, že jsme je mohli připravit již den dopředu. Navečer přijely i první skupinky dětí na ubytování. A v noci začalo pršet…

Sobotní ráno bylo deštivé a chladné, po registraci se začal plnit kostel, kde se do začátku mši svaté zpívalo. Rozehřát malé misionáře ukazovacími písničkami nám pomáhala i diecézní ředitelka Bronislava Halbrštátová z Hradce Králové a několik děvčat před oltářem. V 10 hodin začala mše svatá, kterou vedl o. arcibiskup Mons. Jan Graubner a spolu s našimi kněžími byli u oltáře i kněží, kteří doprovázeli Misijní klubka odjinud. Po promluvě otec arcibiskup přijal osm nových členů třech Misijních klubek, kterým po slibové modlitbě požehnal, na krk pověsil křížek a národní ředitel PMD Leoš Halbrštát jim uvázal misijní šátek. V průvodu přinesly děti dary za jednotlivé kontinenty a podle oblečení bylo hned poznat, za kterou část světa prosí.

Po mši svaté všichni přešli do jídelny AG, kde byly ohřáté párky a pití. Protože v jednu chvíli bylo více dětí než párků, využili někteří možnost navštívit věž sousedního zámku a domů si tak odváží i pohled na Kroměříž z větší výšky. Byly to jen krátké okamžiky, kdy na chvíli přestalo pršet.

Po občerstvení již nic nebránilo v putování po kontinentech, při „Velké misionářské hře“. Skupinky podle barev procházely stanoviště, na kterých bylo připraveno více různých aktivit, tvořivých úkolů, kvízů, skládanek, děti si společně zahrály na bubny a jiné nástroje používané při afrických tancích, mohly si vystřelit z luku, „zachytat“ rybičky, ale také společně vytvářely výtvarné překvapení, které jim bylo odkryto až odpoledne po návratu do kostela. Vyzkoušely si jaké je to jíst hůlkami nebo druhého krmit, jaké je to spoléhat na druhého, když mám zavázané oči a mám malovat, domluvit se, jak se budeme pohybovat, když máme společně svázané nohy. Pro nejmladší členy i nečleny klubek byly k dispozici pastelky a obrázky k malování typické pro každý světadíl. Na každém stanovišti byla aktivita, která naplňovala motto kongresu „Velká síla malých skutků“.

Odpolední program pokračoval opět v kostele, kde jsme společně zhlédli divadelní scénku ze života dětí v různých částech světa. Po ní dostala prostor salesiánská dobrovolnice, která dětem pověděla něco ze své služby v Mexiku. Její vyprávění doprovázely fotografie z prostředí, kde strávila rok a půl svého života.

Před vyvrcholením tohoto dne bylo odkryto společné výtvarné dílko ze stanoviště Evropa, kde se děti staly na chvíli malíři z Louvru a ztvárnily umělecky motto svého setkání.

Při přípravě kongresu jsem si říkala, že je škoda, že je to jen jeden den a další takový by měl být až za tři roky. Nápad byl, objednávka už rok dopředu také, takže naše velké „překvapení“ už čekalo jen na svou realizaci. Ale kdo byl proti? Opět počasí. Ve chvíli, kdy jsem oznámila, že se přesuneme do Podzámecké zahrady a na památku tohoto dne společně vysadíme strom, u kterého bude cedulka s připomenutím data výsadby v den Misijního kongresu dětí a mottem, opět déšť. Liják, provazce vody, kdy i úplně mokrý pan zahradník se šel od vykopané jámy schovat. Na mou otázku, zda do toho děti chtějí jít, se kostelem ozvala opravdu misionářská odpověď – ANO. Bylo zbytečné se ptát na pláštěnky a čepice, přes den jsme několikrát zmokli, ale tento déšť byl nejsilnější z celého dne.

Je pravda, že nás byla pouze hrstka, z více než 300 dětí, které se prezentovaly u registrace. Pan zahradník měl strach, kdybychom přišli všichni, že toho moc neuvidíme. Jako pravý misionář se zachoval otec arcibiskup, který, i když sucho v botách stejně jako my ostatní neměl, s námi vydržel až do konce a byl první, který se chopil lopaty a naši břízku pomohl zasadit. Také tady jsme naplnili motto a každý svou trochou hlíny pomohl strom ukotvit v půdě. Když bylo hotovo, otec arcibiskup strom požehnal, požehnal i malým misionářům a spolu s národním ředitelem PMD ICLic. Mgr. Leošem Halbrštátem 7. celostátní Misijní kongres dětí ukončili.

Ze mne spadla nervozita, dohonila mě únava, ale uvnitř přetrvávala radost. Radost z tolika malých, mladých lidiček, kteří jsou i v dnešní době schopni myslet na druhé, o něco se rozdělit a pomáhat. A to je naděje. Viděla jsem obětavost a pracovitost lidí, která mám kolem sebe a které jsou příkladem dětem v naší škole. Z ohlasů účastníků na jednotlivých stanovištích byla cítit spokojenost, oceňovali organizaci, přístup a ochotu organizátorů, nápaditost úkolů a velkou pestrost programu. Kladně hodnotili připravenost programu pro různé věkové kategorie, každý si našel, co ho bavilo. Vyučující na kontinentech naopak velmi ocenili kázeň zúčastněných dětí, snahu co nejvíc věcí zkusit a sdílet zážitky. Poděkování a spokojenost přichází i emailovou poštou, tak si myslím, že se nám podařilo připravit příjemné setkání pro děti zblízka i z větší dálky. Pro chlapce klubka z Českých Budějovic byla nezapomenutelným zážitkem právě výsadba stromu při hřmění a dešti.

Velmi si vážím otce arcibiskupa Mons. Jana Graubnera, který má u nás misie v ČBK na starosti, že svou celodenní přítomností byl příkladem malým misionářům. Děkuji národnímu řediteli PMD, ale také diecézním ředitelům, kteří do Kroměříže přijeli a strávili den s dětmi. Děkuji kastelánovi zámku, že umožnil dětem zdarma výstup na věž, svým učitelům, rodičům, dětem. Vím, že bych určitě na někoho mohla zapomenout, kdybych jmenovala všechny, kteří spolupracovali a pomohli zrealizovat tento den. Velký dík všem, velký dík Pánu i našemu panu faráři, otci Bohumilu Kundlovi, který má sice „kostel plný dětí“ při našich školních mších, ale tolik, kolik jich tam bylo 5. října 2019, jich tam asi ještě neměl. Děkujeme!

RNDr. Olga Loučková

diecézní ředitelka PMD pro olomouckou arcidiecézi

Dopis národního ředitele Papežských misijních děl k Misijní neděli 20. října 2019

Milí přátelé misií,

příští neděli, jako každý rok, budeme slavit Misijní neděli. Ve všech kostelích na celém světě se budeme modlit za to, aby se evangelium šířilo do celého světa. Misijní neděle je svátkem celosvětového společenství, ve kterém si navzájem vyměňujeme dary duchovní i materiální. I v té nejchudší zemi Afriky se koná sbírka na misie, čehož jsem byl svědkem v tanzanské farnosti, kde lidé dávají, co mohou z toho mála, co mají do společného fondu, z kterého pak mohou o to víc čerpat. Misijní neděle je nejsilnější solidaritou celého světa. V ten den se víc jak miliarda lidí ve 160 zemích světa modlí za společné dílo evangelizace. Na řadě míst se věřící scházejí v předvečer Misijní neděle ke společným modlitbám. Naši biskupové vyzvali všechny farnosti, aby se do společného mostu modliteb za misie zapojili už v pátek 18. října večer. Děkuji všem, kteří se s námi spojí v modlitbě ať už v kostelích, či aspoň v rodinách.

Letošní rok je výjimečný také proto, že papež František vyhlásil pro celou církev Mimořádný misijní měsíc říjen 2019. Jedním z klíčových aspektů této události je oslavit stoleté výročí Apoštolského listu Maximum Illud papeže Benedikta XV., který dal nový podnět misijní práci při hlásání evangelia. Papež František si přeje znovu podnítit vědomí o významu křtu pro Boží lid ve vztahu k misiím církve. Pro tuto oslavu navrhl téma „Pokřtění a poslaní: Kristova církev na misiích ve světě.“

Každý pokřtěný je poslaný hlásat evangelium, to znamená radost do celého světa. Ano, misie jsou v dalekých zemích Afriky, Asie, Jižní a Střední Ameriky a Oceánie, ale svět, ve kterém žijeme je naše rodina, farnost, společenství, práce nebo škola. Svět je prostor, ve kterém působíme a vytváříme vztahy. Tento svět máme přetvářet naší žitou vírou, radostí a nadšením. Ježíšova slova „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium“, jsou posláním pro všechny pokřtěné. To znamená žít tak, abychom v ostatních lidech vzbuzovali otázky: jak to, že je ten člověk tak dobrý, radostný nebo spravedlivý? To je cesta k Ježíši.      

Dovolte mi, abych Vám upřímně poděkoval za modlitby a veškerou podporu papežských misií v loňském roce. Díky Vaší loňské štědrosti můžeme pomoci chudým lidem v šesti zemích tří kontinentů částkou necelých 15 milionů korun. Pomáháme tak v Ugandě, Zambii, Bangladéši, Indii, Srí Lance a Paraguay s pastoračními a edukačními projekty. Podporujeme katechisty, stavby a opravy kostelů a kaplí. Pomáháme lidem zlepšovat životní podmínky a podporou řeholních kongregací a diecézních organizací podáváme pomocnou ruku všem potřebným.

Papež František spojuje misie s radostí a připomíná, že když se dělíme s těmi nejpotřebnějšími, spatřujeme v nich Kristovu tvář. Vložme naše úsilí pod ochranu Panny Marie, která nás cestou misijní radosti bude ráda doprovázet.

Za Vaši letošní štědrost při misijní sbírce Vám děkuje a ze srdce Vám i Vašim blízkým žehná

jáhen Leoš Halbrštát

národní ředitel

Papežských misijních děl v České republice

Dopis národního ředitele Papežských misijních děl k

S hlavním hostem pořadu si budeme povídat o charismatech Ducha Svatého a jejich významu při evangelizaci. Nenechte si ujít Missio interview s Pavlou Petráškovou. Obrázky dětí nám přiblíží život svaté Terezie od Dítěte Ježíše v rubrice Svatý misisonář.
Představíme vám nové misijní materiály, ohlédneme se za Misijním dnem v Proseči a pozveme k oslavě Světového dne misií. Pořadem provází Kateřina Rýznarová. 

Sledujte Missio magazín na Televizi Noe!

Termíny vysílání:

Papež František zahájil 1. října Mimořádný misijní měsíc říjen 2019.

Homilie papeže při nešporách 1. října, bazilika sv. Petra

V podobenství, které jsme slyšeli, se Pán prezentuje jako člověk, který si předtím než odcestuje zavolá svoje služebníky, aby jim svěřil svůj majetek (srov. Mt 25,14). Bůh nám svěřil svůj největší majetek: život, náš i těch druhých, a spousty rozmanitých darů každému. A tento majetek, tyto dary nejsou něčím, co je třeba schovat do trezoru, nýbrž povoláním. Pán nás volá, abychom odvážně a tvořivě tyto dary zužitkovali. Bůh se nás nebude ptát, zda jsme žárlivě střežili život a víru, nýbrž zda jsme se vydali všanc a riskovali, třeba i to, že ztratíme tvář. Tento Mimořádný misijní měsíc námi má otřást a pobídnout k tomu, abychom byli činorodí v dobrém. Nejsme notáři víry a strážníci milosti, nýbrž misionáři.

Jak se však stát misionáři? Životem, který dosvědčuje. Dosvědčovat životem, že známe  Ježíše. Svědectví je klíčové slovo, jehož slovní kořen označuje mučednictví. Především mučedníci dosvědčují víru, a to nikoli slovně, nýbrž životem. Vědí, že víra není propaganda či proselytismus a váží si daru života. Životem šíří pokoj a radost, mají rádi všechny – i nepřátele – z lásky k Ježíši. Jak bychom tedy my, kteří poznáváme, že jsme dětmi nebeského Otce, mohli zamlčovat radost z toho, že jsme milováni, a jistotu, že jsme drahocenní v Božích očích? Na tuto zvěst čekají mnozí. A jsme za to zodpovědní. Klaďme si tento měsíc otázku, jaké je moje svědectví?

Pán na konci podobenství nazývá »dobrým a věrným« toho, kdo je podnikavý, ale »špatným a líným« označuje služebníka, který zaujal defenzivní postoj (srov. vv.21.23.26). Proč je Bůh tak přísný na tohoto služebníka, který měl strach? Co udělal zlého? Jeho špatnost spočívá v tom, že nečinil dobro, zhřešil zanedbáním. A tento hřích může být celoživotní, život jsme totiž nedostali proto, abychom jej zahrabali pod zem, ale dali jej všanc; nikoli proto, abychom jej zadržovali, nýbrž věnovali. Kdo je s Ježíšem, ví, že má to, co dává; vlastní to, čeho se vzdává. Dávání je tajemstvím vlastněného života. Nedbalostí popíráme svoje povolání: zanedbání je opakem poslání.

Hřešíme nedbalostí čili proti poslání, když se namísto toho, abychom šířili radost, uzavíráme do tristního nářku a myslíme si, že nás nikdo nemá rád a nerozumí nám. Hřešíme proti poslání, když podléháme rezignaci: „už to nezvládnu, nejsem schopen.“ Jak to? Bůh tě obdařil talenty, a ty se považuješ za natolik chudého, že nemůžeš nikoho obohatit? Hřešíme proti poslání, když si neustále stěžujeme a říkáme, že všechno jde špatně, ve světě i v církvi. Hřešíme proti poslání, když otročíme strachu, který znehybňuje, a necháme ochromit oním „vždycky tomu tak bylo“. A hřešíme proti poslání, když žijeme život jako obtíž a ne jako dar; když stavíme do středu svoje námahy a nikoli bratry a sestry, očekávající lásku.

»Bůh miluje radostného dárce« (2 Kor 9,7). Miluje vycházející církev. Pokud nevychází, není církví. Vycházející, misionářská církev je taková, která neztrácí čas pláčem nad tím, co se nedaří, že totiž věřících ubývá a postrádají svoje dávné hodnoty. Církev, jež nehledá chráněné oázy, kde by byla v klidu, a přeje si být pouze solí země a kvasem světa. Ví, že v tom je její síla, ta Ježíšova, nikoli sociální či institucionální váha, nýbrž pokorná a nezištná láska.

Začínáme dnes misijní měsíc říjen v doprovodu třech „služebníků“, kteří přinesli mnoho ovoce. Cestu nám ukazuje svatá Terezie od Dítěte Ježíše, která z modlitby učinila pohonnou látku misijní činnosti ve světě. Je to také růžencový měsíc. Ptejme se, jak se modlíme za šíření evangelia, aby naše zanedbání konvertovalo na poslání? Potom je tu svatý František Xaverský, který byl po svatém Pavlu možná největším misionářem v dějinách. I on námi otřásá, abychom vyšli ze svojí ulity a dokázali opustit svoje pohodlí kvůli evangeliu? A pak ctihodná Paulina Jaricot, dělnice, která podporovala misie ze svojí každodenní práce částí svého platu a stála u zrodu  Papežských misijních děl. A co my? Činíme z každého svého dne dar, abychom překlenuli rozštěpení mezi evangeliem a životem? Nežijme, prosím víru zákristiovým způsobem.

Provázejí nás řeholnice, kněz a laička. Říkají nám, že z misijního poslání církve nikdo není vyloučen. Ano, tento měsíc volá Pán také tebe. Volá tebe, otce i matku rodiny, tebe mladého člověka snícího o velkých věcech, pracujícího v továrně, obchodě, bance, restauraci, nezaměstnaného, nemohoucího na nemocničním lůžku… Pán tě žádá, aby ses daroval tam, kde jsi, tak jak jsi a tomu, kdo ti je nablízku. Život nepodstupuj, nýbrž daruj; neplakej nad sebou, ale nech se dojmout slzami toho, kdo trpí. Odvahu, Pán od tebe hodně očekává. Čeká, že se někdo odváží vydat se tam, kde chybí naděje a důstojnost, ad gentes, tam kde příliš mnoho lidí žije bez evangelní radosti. Jdi, Pán, tě nenechá samotného; svědectví ti umožní objevit, že Duch svatý tě předešel, aby ti připravil cestu. Odvahu, bratři a sestry, odvahu, Matko církve: najdi opět svoji plodnost v radosti z misijního poslání!

“V modlitbě růžence se obracíme k Panně Marii, aby nás přiváděla stále blíž k svému Synu Ježíši, abychom ho poznávali a stále více milovali“. (papež František)

Připravili jsme pro Vás knížečku Misijní růženec, ve které najdete krok za krokem, jak se tuto krásnou modlitbu modlit. Knížečka obsahuje všechny základní modlitby, které růženec obsahuje, tajemství radostného růžence, bolestného růžence, slavného růžence a tajemství růžence světla.

Najdete zde vysvětlení jednotlivých barev misijního růžence a prosby za jednotlivé kontinenty.

Ať nás všechny tato modlitba spojuje. Ať všichni zakoušíme úžasnou sílu modlitby a pod ochranou Panny Marie jdeme pravou cestou za Ježíšem.

Knížečku připravila Bronislava Halbrštátová, ilustroval Tomáš Velzel.

Misijni_ruzenec