Papež František: Misie jako paradigma církevního života a pastorace
Papež František se letos vzhledem k apoštolské cestě do Rumunska nemohl osobně setkat s národními řediteli Papežských misijních děl, kteří v minulých dnech (27.5.-1.6.) zasedali v Římě. (Setkal se s nimi při generální středeční audienci).Vynahradil jim to osobním dopisem, který adresoval předsedovi této misijní instituce Svatého stolce, mons. Giampietrovi Dal Toso.
Papež v něm vyslovuje přání, aby několikadenní římská konference „povzbudila misijní činnost církve, povolané hlásat evangelium všemu stvoření, a upozornila na naléhavost missio ad gentes. Konání mimořádného misijního měsíce v říjnu tohoto roku“, pokračuje Svatý otec, „je příhodným okamžikem k zapojení všech pokřtěných, aby se s větší odpovědností a tvořivostí zhostili výzev, kladených dnešní misijní činností. Misie se má stát vzorcem církevního života a pastorace“, naléhá římský biskup v poselství, v němž členům Papežských misijních děl připomíná, že jsou „světovou sítí modliteb za misie a lásky vůči nim ze strany Petrova nástupce“, což je zcela v souladu se zakladatelským úmyslem, komentuje arcibiskup Dal Toso.
„Papežská misijní díla mají slavné dějiny – vznikla roku 1822 ve francouzském Lyonu z podnětu Pauline Marie Jaricotové, která chtěla dary a modlitbou podpořit misie. Dnes máme po světě 120 národních ředitelů a stala se z nás papežská síť. Vše, co podnikáme, děláme papežovým jménem a abychom pomohli mladým církvím na misijních územích, přičemž základní pomocí, jak papež František často připomíná, je modlitba. Hlavním hybatelem misie je Duch svatý, což považujeme za samozřejmé, ale není to tak. Nezapomínejme, že patronkou misií je sv. Terezie z Lisieux, klauzurní řeholnice, která nikdy nevstoupila na žádné misijní území. Kromě modlitby se požaduje misijní animace, skrze kterou všem pokřtěným pomáháme, aby si uvědomili své misijní poslání. Papežové vždy zdůrazňovali, že církev je ze své podstaty misionářská a misie byla vepsána do DNA každého křesťana.“
Co můžete říci k programu letošního generálního shromáždění?
„Cílem generálního shromáždění je ověřit výnos z darů, protože misie, aby přežily, potřebují peníze. Potom se zabýváme různými aktuálním otázkami – vloni to byla nutnost formace národních ředitelů, letos teologie misie a ochrana nezletilých, což je v církvi žhavé téma. Samozřejmě jsme mluvili o mimořádném misijním měsíci. Příznivě mne překvapilo, jakou odezvu tato iniciativa ve světě vyvolala a že se jí ujaly různé biskupské konference. Církev vnímá potřebu evangelizace – a to jak uvnitř, tak navenek. Chce obnovit kořeny vlastní víry a přinášet Krista lidem, kteří jej nikdy nepoznali. Jak říká evangelium, Kristus přišel, aby všichni měli život a aby ho měli v hojnosti. Jsem si jist, že mimořádný misijní měsíc církvi pomůže, aby opětovně odkryla smysl evangelizace.“
Dotkli jste se rovněž jednoho nevšedního hlediska, a sice nutnosti nových forem modlitby. Jaké by to měly být?
„Zajímavé by mohlo být širší zapojení poutních míst do modliteb za misie. Poutní místa přitahují miliony lidí ve všech koutech světa, a tudíž k této modlitbě poskytují příhodné podmínky. Dále bychom se chtěli obrátit k nejnovějším komunikačním prostředkům a kupříkladu zahájit řetězovou digitální modlitbu. Sociální sítě jsou velmi důležité a nelze je nebrat v úvahu.“
Soudí předseda Papežských misijních děl, arcibiskup Giampietro Dal Toso.
Na fotografii všichni národní ředitelé PMD z celého světa a na druhé fotografii národní ředitel Papežských misijních děl v ČR Leoš Halbrštát, který předal papeži Františkovi při loňské audienci pozdravy a dárek od českých misionářů.
