V sobotu 1. října 2016 probíhal v Nymburce 6. ročník Misijního kongresu, na který se sjelo několik set dětí z celé České republiky, aby se spojily ve svém misionářském úsilí a společně naplnily heslo: Celou zemi ať naplní Boží sláva. Kongresy pro malé misionáře se konají jednou za tři roky pokaždé v jiné diecézi, organizují je Papežská misijní díla a jsou vyvrcholením celoročních misijních aktivit dětí.

Byl zahájen mší svatou, kterou sloužil v kostele sv. Jiljí pražský biskup Karel Herbst. V jejím průběhu slavnostně přijal do Papežského misijního díla dětí 16 nových členů. Ocenil, že děti z Misijních klubek si vybraly tu nejlepší cestu, jak Kristu sloužit, protože noví malí misionáři veřejně slíbili, že budou s odvahou a radostí svým životem hlásat evangelium a každý den v modlitbě prosit za chudé děti v misiích. Otec biskup před tím v kázání připomněl, že je důležité dělit se o naději a svědčit o Pánu Ježíši, i když si myslíme, že se tím před většinou nevěřících můžeme shodit, protože On se k nám také přizná před svým Otcem. Spolu s ním sloužil mši sv. místní duchovní správce P. Jaroslav Krajl, národní ředitel PMD jáhen Leoš Halbrštát a další kněží. Účastníky po mši pozdravil také starosta Nymburka Pavel Fojtík.

O hudební doprovod se postarala schola Missio pod vedením diecézní ředitelky v královéhradecké diecézi Bronislavy Halbrštátové, která svoje nadšení a radost přenesla na všechny malé i velké misionáře.

Po bohoslužbě následovalo divadelní představení, které si připravilo Misijní klubko z Brna.

V poledne pak začal stěžejní program akce. „Misionář nese Krista druhým, proto je hlavním úkolem dětí na tomto kongresu postavit kostel. Je to místo, kde se Kristus proměňuje a přichází na tento svět znovu a znovu,“ vysvětlila pražská diecézní ředitelka Papežských misijních děl sestra Angelika Pintířová, která setkání připravovala společně s farností Nymburk. Aby to děti dokázaly, musely spojit síly a vyvinout velké úsilí. Vydaly se na cestu Nymburkem za postavami pěti misionářů a prostřednictvím her inspirovaných skutky milosrdenství postupně odhalovaly, co vše v sobě ukrývá misijní poslání.

Čekalo na ně celkem 11 stanovišť – 5 katechetických a 6 akčních. Na každém z nich se děti něco dozvěděly a zároveň měly úkol, za jehož splnění dostaly kartičky Kintuadi. Ty pak mohly směnit u bankéře za speciální platidlo, kterým postupně přispívaly na stavbu kostela.

Záměrem bylo dětem ukázat, proč vůbec šel misionář do misií, proto se na katechetických stanovištích, připravených pražskou farností Sv. Ignáce, setkaly s aspekty křesťanství, jako je stvoření, modlitba, cesta, kříž a péče o člověka. Patronem každého z nich byl jeden misionář, který daný aspekt symbolizoval. Například téma Kříže bylo spojeno s Františkem Xaverským. Děti se tam dozvěděly, v čem je smrt na kříži jedinečná a co znamená život s Bohem. Na jiném stanovišti se zase setkaly s českým rodákem Samuelem Fritzem, který odjel na misie do Amazonie, a kromě zajímavostí z jeho života si mohly prohlédnout misijní kufr s předměty potřebnými na sloužení bohoslužby v cestovním vydání.

Vedle katechetických stanovišť na děti čekala i stanoviště akční, která připravila nymburská farnost ve spolupráci se skauty, hasiči, městskou policií, vojenskými kaplany, salesiány a sportovci. I tato stanoviště měla obrovský úspěch. Děti si mohly prohlédnout hasičskou stanici, vůz i speciální techniku. Některé měly štěstí, protože zažily opravdový výjezd hasičů k nehodě. Na stanovišti městské policie si vyzkoušely např. uspávání zaběhlých divočáků, u basketbalistů si zase ověřily svoji obratnost při hře s míčem. U vojenských kaplanů ošetřovaly zraněné, u salesiánů a skautů byly nadšené hrou „Napomínání hříšníků“ a “Skutky milosrdenství”. Dvanáctým neformálním stanovištěm se stala zmrzlinárna, kde se účastníci při náročném putování často občerstvovali.

Trasa vedla po nejcennějších památkách Nymburka a kongres se tak zcela přirozeně propojil se samotným životem města. Náhodní kolemjdoucí, turisté i cyklisté zvědavě nakukovali do jindy nepřístupných míst, jako byl např. kostel sv. Jana Nepomuckého, a někteří se také spontánně zapojili do aktivit jednotlivých stanovišť.

Vyvrcholením celé akce byla společná stavba kostela, na kterou bylo potřeba přispět 20 tisíci kartiček. Společnými silami se to nakonec podařilo. A protože se děti opravdu snažily, získaly dostatečné prostředky také na “zaplacení” oltáře a zvonu.

„Jedním z nejcennějších prvků nymburského Misijního kongresu dětí byl jeho ekumenický rozměr, přirozené prolnutí „věřícího“ a „nevěřícího“ světa a maximální podpora samotného města a místních lidí, za což bych chtěla poděkovat zejména Jiřímu Podruhovi, vedoucímu Misijního klubka z Nymburka, který se o toto jedinečně propojení zasloužil. Tento kongres tím měl i svůj vnitřní misijní rozměr, a já jej považuji za takové „malé dny víry v Nymburce“. Zapojilo se do něj spoustu lidí z ulice, kteří náhodně procházeli kolem a chtěli vědět, co se děje. Na organizaci se podílelo kolem stovky lidí, měli jsme úžasné zázemí na faře. Všichni se maximálně vydali, aby se společné dílo vydařilo,“ uzavírá sr. Angelika Pintířová.

Poděkování patří také asistentkám Národní kanceláře PMD Veronice Pavlů a Janě Drahovzalové Trojovské a všem, kdo jakýmkoliv způsobem pomohli ke zdárnému průběhu kongresu. Jistě toto setkání přinese mnoho požehnání každému, kdo skrze papežské misie pomáhají těm nejpotřebnějším.